Tokio (Od našeho zpravodaje) – Právě taková přátelství napříč sporty jsou jedním ze symbolů olympijských her. Ty letošní téhle tradici kvůli všemožným proticovidovým opatřením házejí klacky pod nohy, ale i v Tokiu se povedlo dvěma kamarádům vyšperkovat jejich společný příběh.

Zatímco judista Krpálek se už před pěti lety stal nesmrtelným olympijským šampionem, Prskavec si jedním šťouchem nechal zlato utéct a bral nakonec i tak skvělý bronz. A právě při medailových oslavách se utužilo přátelství, které mezi nimi trvá dodnes.

„Měl tam hroznou smůlu. Ale opravdu jsme si sedli. Je to nesmírně hodný a sympatický kluk,“ chválí judista českého kajakáře. A ani Prskavec se o hvězdě z tatami nebojí říct, že to je jeho dobrý kamarád.

Však byl Krpálek na jeho „vodácké“ svatbě. Rodiny se navzájem navštěvují a vůbec spolu udržují kontakt. Jak jim jenom jejich sportovní kariéry dovolí.

„Nebydlíme až tak daleko od sebe. Nevidíme se sice až tak často do roka, ale na dálku si přejeme sportovní výsledky,“ vysvětlil vodní slalomář.

Tentokrát se nemohli přijít navzájem podpořit přímo na závody. V Tokiu je to kvůli prevenci šíření koronaviru zakázané, ale především proto, že se obě soutěže českých reprezentantů křížily. 

A tak si v předvečer závodů alespoň napsali a nahecovali se. „Psali jsme si, že budeme bojovat, že do toho dáme všecko. Že tenhle den bude náš,“ prozradil třicetiletý judista.

I když Prskavec mohl teoreticky finálové snažení kamaráda stihnout, kdyby hned závěrečné jízdě vyskočil z lodi a pospíchal do Budokanu.

„Já tak trochu doufal, že ho stihnu, ale říkal jsem mu, že když se mi to povede, tak to spíš nedám. Tak mi říkal: ‚Prosím tě, hlavně to nestihni‘,“ popisoval jejich čtvrteční konverzaci Prskavec.

A tak si to oba zařídili tak, aby v průběhu svých soutěží mohli sledovat na dálku toho druhého. První se už kolem poledne začal prát na tatami Krpálek.

„Já lidem dal za úkol, že mi musí hlásit, jak je na tom Lukáš. Ale ať mi neříkají špatné zprávy, a i kdyby mu to neklaplo, tak ať mi říkají, že postoupil,“ vyprávěl Prskavec.

A český reprezentant skutečně postoupil do večerního bloku, kde už se rozdávaly medaile. S online sledovačkou tak byl na řadě právě Krpálek.

„Sledoval jsem celou dobu, jak jel. Nemohl jsem to vidět v televizi, ale měl jsem v telefonu otevřený sport a sledoval to na internetu. Když jsem viděl, že má u šestnácté branky náskok čtyři vteřiny, tak jsme všichni měli nesmírnou radost. A když to dotáhl do zlatého konce, bylo to něco nádherného. Já jsem mu to nesmírně přál. A nakoplo mě to,“ prohlásil.

Pak Krpálek oblékl modré kimono jako v Riu a přetlačil domácího Japonce i silného Gruzínce ve finále a slavil druhé olympijské zlato. „Nakonec to pro nás s Jířou opravdu je náš den. O to je to prostě krásnější,“ rozplýval se Krpálek.

Oba kamarádi se pak potkali při venkovní děkovačce před českým „činžákem“ v olympijské vesnici. Prskavec tam svému velkému kamarádovi skočil do náručí, pak se mu vyhoupl za krk a společně si užili ovace ostatních členů výpravy.