Tokio (Od našeho zpravodaje) – Diváci už mohli v Tokiu obdivovat olympijskou premiéru surfingu nebo skateboardingu, teď přichází na řadu sportovní lezení. A stejně jako u předchozích dvou odvětví, i tady mají domácí Japonci medailové ambice, ne-li přímo ty nejvyšší.  

To jim ale může hodně hodně ztížit osmadvacetiletý kudrnáč z Brna. Jméno Adama Ondry těsně před závodem na olympijských hrách skloňují slavné mediální adresy.

„Není nic, co by nevylezl,“ zní například titulek amerického listu The New York Times. „Adam Ondra je neobyčejný lezec z České republiky, který kombinuje outdoorové lezení s tím sportovním,“ dodává deník.

O české medailové naději píše ovšem například i indický The Indian Express. „Adam Ondra – tohle jméno si zapamatujte,“ radí deník.

Zároveň ale naráží na to, že v Tokiu má tenhle sport kontroverzní podobu. Závodí se totiž v kombinaci tří disciplín: lezení na rychlost, lezení na obtížnost a boulderingu. I proto je Ondra jakožto mistr v lezení na obtížnost opatrný s prognózami.

„Ambice určitě nějaké mám, ale nebudu je říkat. Všechno záleží na stavěčích, co pro nás připravili. Myslím si, že za poslední dva tři roky jsem udělal spoustu práce a i ve svých slabších stránkách jsem se posunul, což by dávalo poměrně velkou šanci na dobrý výsledek,“ prohlásil Ondra.

K dalším medailovým kandidátům patří domácí borci Tomoa Narasaki a Kai Harada či Rakušan Jakob Schubert. Aby tyhle hvězdy Ondra předčil, musel zapracovat především na lezení na rychlost, které je jeho asi největší slabinou.

Aklimatizační kemp v Koreji mu ale zhatilo zpřísnění hygienických opatření. Těsně před kvalifikací si však mohl lezeckou stěnu osahat. 

„Pořadatelé postavili cesty přímo na závodní stěně, což je neobvyklé. Jinde jsem tohle asi nezažil. Určitě je příjemné otestovat, jaké je lézt v teplu a vlhku,“ pochvaloval si.

Kvůli specifickým japonským podmínkám si přivezl tři druhy magnezia, kterým si sype ruce, než vyrazí na stěnu.

„Hrubší se déle loví v pytlíku. Měkké rychle ulpí na prstech, ale rychle se ztratí na chytech. Na závod ty tři namíchám, abych dosáhl nejlepší konzistence,“ naplánoval si.

Byl jen trochu překvapený, že vlhkost, která je pro Tokio v tomto období typická, je znát i na laně.

„Když je lano nové, tak klouže ve žlábku mezi palcem a ukazováčkem, ale tady moc neklouzalo a měl jsem dojem, že si pálím kůži. Tak to dávám do pusy a pak si cvaknu,“ vysvětlil.

Kvalifikace ho čeká dnes po desáté hodině dopoledne českého času, v Japonsku už se ovšem bude chýlit večer. 

„V pět, kdy se začíná lézt první disciplína, je vlhkost přívětivá. A po deváté, kdy je moje neoblíbenější disciplína lezení na obtížnost, tak vlhkost poměrně stoupá. Byla 82 procent. To je zajímavé, ale jsem i na tohle připraven,“ slibuje Ondra.

Do finále projde jen osmička nejlepších. „Teď už se snažím jen dobře naladit, protože je důležité se cítit dobře. Připraven jsem, teď už nic nenatrénuju, stačí se udržovat, dobře spát a být psychicky v pohodě,“ dodal.