Na kontě má nejen zlato z ME 1976, ale i bronz ze šampionátu o čtyři roky později. Ve finále v Bělehradě i v boji o třetí místo v Neapoli proměnil penaltu. Kromě toho Masný získal v letech 1974 a 1975 ještě dva ligové tituly se Slovanem Bratislava.

Hrál za Bánovce nad Bebravou, za Duklu Banská Bystrica a od roku 1971 oblékal 11 let dres Slovanu Bratislava. V lize dal 103 gólů a v reprezentaci jich nastřílel v 75 zápasech 19. 

Béla, jak mu říkali přátelé a spoluhráči po jeho starším bratrovi Vojtěchovi, rovněž reprezentantovi, se na ME 1976 dostal do novinářského All stars týmu a v anketě Zlatý míč pro nejlepšího hráče v Evropě skončil na devátém místě.

„ V rozhodujícím zápase o titul jsme viděli budoucí světovou hvězdu – Masného,“ napsal šéf respektovaného magazínu France Football o jeho výkonu ve finálovém klání.

Naháněly ho evropské velkokluby, v roce 1982 byl před podpisem lukrativní smlouvy s Olympiakosem Pireus, řeckým mistrem. Jenže propadák na světovém šampionátu ve Španělsku znamenal, že tehdejší šéfové československého fotbalu reprezentantům přestupy ven zarazili…

Masný si tak až po čase zahrál za rakouské kluby a Petržalku, po ukončení kariéry se dal na trénování. Později se začaly objevovaly spíše smutné zprávy o osudu kdysi slavného fotbalisty.

Podle přátel se na jeho životním zvratu podepsal rozpad manželství, který Masného přivedl až mezi bezdomovce. Na pozvání kamarádů z úspěšných týmů nereagoval, dokonce nepřišel ani na pohřeb svého bratra.

Podle slovenského serveru sme.sk se z něho stal podivín. Žije skromně a v ústraní, nepoužívá ani mobilní telefon. Někdejší fantastický útočník, který okouzlil Evropu, dnes pracuje na vrátnici jedné bratislavské bezpečnostní agentury…