Rozhovoru se účastnil i hráčův otec Martin Hašek starší, jenž se Spartou získal pět titulů a na Letné působil i jako kouč.
Proč jste vůbec svého syna posílal na přelomu let 2018 a 2019 z Bohemky do Sparty? Trénoval jste vršovické „klokany“, oslabil jste tak svůj tým o jednoho z nejlepších hráčů.
Martin Hašek starší: Věděl jsem, že se Martin musí posunout v kariéře výš, a věřil jsem, že jeho návrat do Sparty je dobrá možnost. Hovořilo se sice o zájmu Slavie a dalších klubů, ale jinam než na Letnou to podle té smlouvy ani nešlo. Sparta situaci postavila tak, že buď ona, nebo Martin zůstane v Bohemce až do konce smlouvy. Dnes si to vyčítám. A ano, jako trenér jsem šel sám proti sobě, oslabil jsem výrazně své mužstvo, s Martinem v sestavě bychom s Bohemkou asi vybojovali účast v prostřední ligové skupině, k níž nám chyběl jediný bod. Martinův přestup do Sparty jsem konzultoval i s Tomášem Rosickým, byli jsme kamarádi, hrávali jsme ještě spolu, spoléhal jsem na něj.
Na vině tedy byla původní až „nemravná“ smlouva, kterou jste podepsal předtím při odchodu ze Sparty do Bohemians. Proč jste to dělal?
Martin Hašek mladší: Protože to jinak nešlo, na Letné by mě jinak do Bohemky nepustili. Sparta takhle zabrzdila kariéru už velkému množství hráčů a já nechtěl být dalším z nich.
Když se jste na Letnou koncem roku 2018 vrátil, jaké jste měl pocity?
Martin Hašek mladší: První zádrhel nastal ještě před mým přestupem. Objevila se informace o tom, že jsem si řekl o smlouvu na půl milionu korun plus bonusy, nestačil jsem se divit. Nejen, že to nebyla pravdu, ale také mě překvapilo, že se ta zpráva objevila v deníku, který vlastní majitel Sparty. Tudíž bylo zřejmé, že článek vyšel na objednávku klubu, za účelem vytvoření tlaku na mou osobu. V tomto duchu pak pokračovalo v podstatě celé mé angažmá, se Spartou jsme zkrátka nebyli vzájemně kompatibilní.
Záhy jste na jaře 2019, konkrétně po březnovém zápase v Mladé Boleslavi, který jste prohráli 1:2, dostal poměrně vysokou klubovou pokutu. Co jste provedl?
Martin Hašek mladší: Šlo o kopačky. Hrával jsem v pumách, Sparta ale měla smlouvu s firmou Nike, což jsem samozřejmě respektoval. Nabízené kopačky Nike mi nevyhovovaly, protože mají širokou patu, nemohl jsem v nich hrát. Pan Adam Kotalík (bývalý generální ředitel Sparty – pozn aut.) mi tehdy řekl, že mi je firma Nike ušije na míru, že to vyjednal, že to není problém. Když jsem se ale později ptal klubového vedoucího, kdy ty nové kopačky dostanu, zjistil jsem, že pan Kotalík s dodavatelem výstroje ani nemluvil, natož aby něco zařídil. V Mladé Boleslavi jsem měl poprvé nastoupit v základní sestavě, chtěl jsem se dobře uvést. Zvažoval jsem, zda si vezmu oficiální klubové kopačky, které mi však neseděly, nebo dám přednost vyzkoušeným pumám, abych mohl podat co nejlepší výkon. Zvolil jsem sportovní hledisko a nasadil si pumy.
Po zápase jsem byl pozván na kobereček, kde mi byla ústně sdělena pokuta za porušení smluvního vztahu se sponzorem ve výši 62 500 korun. Byl jsem v šoku, čekal jsem omluvu nebo aspoň vysvětlení, proč mi nebyl ten slib splněn. Šel jsem celou věc řešit s panem Kotalíkem, místopředsedou představenstva Sparty, kterému jsem celou situaci zrekapituloval. On mi s úsměvem všechno odkýval a odsouhlasil. Očekával jsem tedy logicky zrušení pokuty. Druhý den jsem měl obálku s touto pokutou na svém místě v šatně…
Sportovní ředitel Tomáš Rosický, který předtím o vaše služby stál, se vás nezastal?
Martin Hašek mladší: Tomáš Rosický, jemuž jsem si samozřejmě stěžoval a vyjádřil svůj nesouhlas s pokutou, mi vítězoslavně oznámil, že za mě bojoval, a dokázal tak snížit pokutu o padesát procent, protože původní výše byla 125 tisíc korun. V ten okamžik jsem měl jasný obrázek o síle pana Rosického, jakožto sportovního ředitele a o fungování vrcholného managementu Sparty.
Martin Hašek starší: Vztah klub a hráč byl od tohoto okamžiku, ze strany hráče logicky v troskách. Ač si to možná management Sparty vůbec neuvědomoval.
Po nepříliš vydařeném ročníku 2018/2019 přišel nový trenér Václav Jílek. Spartě to pod ním nadále příliš nešlapalo, ale vám se dařilo, stal se oporou týmu, měl jste výborné hodnocení svých výkonů i dobrá čísla: šestnáct zápasů a pět gólů. Přesto se vám na Letné nelíbilo? Proč?
Martin Hašek mladší: Nebyli jsme se Spartou kompatibilní. Nebyla tam chemie. Znáte to, začínáte chodit s holkou, je krásná, chytrá, vzdělaná, ale stejně to není ono, nefunguje to. Opakovaly se mi různé virózy a bolesti zad, což se mi nikdy dřív nedělo…
Kvůli zdravotním potížím jste nehrál ani v posledním duelu roku 2019, týden před Vánocemi v Ostravě. Ovšem fotbalovým zákulisím kolovaly jiné fámy. Toužil jste prý už jít na předčasnou dovolenou. A proto jste si chtěl v předchozím domácím zápase s Mladou Boleslaví úmyslně nechat dát čtvrtou žlutou kartu, která by znamenala pro příští ligový zápas automatickou stopku.
Martin Hašek mladší: Nevím, odkud se tato informace vzala, nikdy jsem úmyslnou žlutou kartu nedostal, v tom zápase jsem byl vyhlášen mužem utkání a žádnou kartu jsem nedostal. Tu čtvrtou žlutou kartu dostal jiný hráč.
Také se o vás říkalo, že jste svedl slovenskému spoluhráči Dávidu Hanckovi jeho bývalou přítelkyni (nikoli tu nynější, tedy tenisku Kristýnu Plíškovou – pozn. aut.).
Martin Hašek mladší: To je také velmi úsměvné, ani jsem tu dívku osobně neznal, nikdy jsme se nepotkali.
Vedení Sparty vás později na svém klubovém webu obvinilo, že jste si před zimní dovolenou v roce 2019 na rozdíl od ostatních nevyzvedl sporttester, abyste plnil úkoly na udržení kondice během své dovolené, a že pak na začátku přípravy testy prokázaly zhoršení vaší kondice. Co k tomu můžete říct?
Martin Hašek mladší: Ty sporttestry se rozdávaly před a po posledním prosincovém utkání v Ostravě, kde jsem nebyl, z důvodu nemoci. Nedostal jsem žádnou informaci, že si mám cokoliv vyzvedávat, a pár dní po utkání v Ostravě jsem odjel na dovolenou do Rakouska. Teprve tam jsem obdržel informaci o sporttesteru. Za nevyzvednutý sporttester mi byla následně udělena pokuta ve výši 75 tisíc korun.
Nástup na přípravu 6. ledna jsem musel vynechat, protože jsem to ráno opakovaně zvracel. Řádně jsem se omluvil vedoucímu mužstva Miroslavu Barankovi. Klub mi nevěřil, a tak za mnou druhý den, naprosto proti zvyklostem, poslal Baranka. Vyzvedl mě u mne doma a odvezl mě do nemocnice. Byl to jasný projev nedůvěry, mysleli si, že simuluju.
Tím ale nestandardní rozhodnutí ze strany klubu podle vás neskončila.
Martin Hašek mladší: Vrátil jsem se po týdenní absenci k mužstvu do tréninku. V pondělí byl jeden, v úterý dva, z toho jeden herní a jeden velmi těžký, běžecký. Ve středu jsem byl poslán na fyzické testy. Což bylo vzhledem k prodělané nemoci a náplni tréninků před testy naprosto nevhodné, pokud Sparta chtěla získat validní výsledky. Jsem přesvědčen o tom, že šlo o záměr. Aby mně i okolí kondiční trenéři v čele s panem Ashwortem dokázali, že tím, že jsem nesplnil jejich běžecký plán pro dovolenou, nemám kondici. Testy jsem zaběhl v průměrném výsledku v rámci mužstva. Nikdo se mnou ale jejich výsledky nevyhodnotil, nepřišla mi žádná informace o mé případné nedostatečné kondiční připravenosti.
Byl to tohle další impuls k tomu, že jste chtěl z Letné odejít?
Martin Hašek mladší: Ano, ale vazby se Spartou už byly i tak dávno přetrhané. Znovu jsem tedy vyjádřil přání z Letné odejít. Ostatně tohle mi Tomáš Rosický slíbil už na začátku, když jsme o mém působení v klubu teprve vyjednávali. Že mi při případné touze odejít nebudou dělat potíže a že mi Tomáš osobně pomůže.
Ozval se Ferencváros Budapešť, který nabízel 500 tisíc eur (asi 13 milionů korun – pozn. aut.). To bylo pro Spartu málo, vedení klubu požadovalo více – údajně dva až 2,8 milionů eur (asi 73 milionů korun – pozn. aut.). Přišla ale nabídka izraelského Maccabi Haifa a vypadalo to nadějně. Co se dělo?
Martin Hašek mladší: Tři dny před odjezdem na soustředění jsem měl sezení s trenérem Jílkem. Říkal, že už nezasáhnu do víkendového přáteláku, protože chce vidět hráče, se kterými může počítat pro jaro. Což jsem naprosto chápal. Z naší komunikace také vyplynula shoda, že nemá smysl, abych na soustředění do Španělska s mužstvem odletěl. Na to konto jsem v pondělí přijel na Spartu. V den, kdy se odlétalo na soustředění. S tím, že jednání finišují.
Před tréninkem si mě ale zavolali pan Jílek s panem Rosickým, který mi sdělil, že jednání s Haifou ztroskotala. Že mě Maccabi nechce, že místo mě udělali jiného hráče. Byl jsem šokovaný, myslel jsem, že se tam jdu rozloučit. Já totiž takové informace, jako pan Rosický, neměl… Což jsem si potvrdil vzápětí, když jsem volal agentovi a následně se podíval na internet. Haifa žádného hráče na mou pozici nepřivedla a stále měla zájem o mě.
Co bylo dál?
Martin Hašek mladší: Pan Rosický mi nabídl dvě možnosti. Buď na soustředění odjedu, nebo ne. Ať si to přes trénink rozmyslím. I s vědomím pokračujícího zájmu Haify jsem po tréninku panu Rosickému a panu Jílkovi sdělil, že jsem si vybral možnost neodcestovat a dokončit přestup do Macabbi. Jenže ze záhadného důvodu se iniciativy chopil pan Petr Hrdlička, právník, odborník na smlouvy. Viděl jsem ho poprvé v životě.
Co vám říkal?
Martin Hašek mladší: Představil se, od té chvíle už za klub mluvil pouze on. Pan Rosický ještě popřel, že by mi dal na vybranou, jestli chci na soustředění odjet, nebo ne. Celé jednání už pak vedl pan Hrdlička. Spletl si ho se soudní síní, měl jsem pocit, že si pan Hrdlička myslí, že jsem šanon papíru, se kterým zamete. Vystupoval z pozice, že si je vědom své inteligence, svých rétorických schopností a právnických zkušeností. Chtěl mě zašlapat, ukázat svoji důležitost pro klub. Byla to pro něj první šance ve Spartě zazářit. Na mě ale tento způsob nátlaku funguje naprosto opačně, než pan Hrdlička pravděpodobně věřil, že fungovat bude.
Pohádali jste se?
Martin Hašek mladší: Upozorňoval jsem ho, že se mi nelíbí, jak jednání vede. Že jsem mu nic neudělal, ať se ke mně chová slušně. Ale všechno se jenom stupňovalo. Snažil se mě přesvědčit, abych na soustředění odletěl. Pak mě poslal pryč z místnosti, že se poradí. Asi na hodinu. Když jsem se vrátil, začala další výměna názorů, která záhy skončila. Řval na mě: „Seber si ten svůj zasranej batůžek a vypadni odsud!“ A dodal: „Čekám tě na letišti.“ Byl jsem vyřízenej, nezažil jsem nikdy, že by se ke mně někdo v dospělosti tahle choval. Fakt nechutné.
Když jsem se trošku vydýchal, podíval jsem se na hodinky. Bylo půl páté a deset minut. Na mobilu jsem měl zprávu od Míry Baranka, ať jsem do pěti na letišti. Odpověděl jsem, že nedorazím, ať si užije teplo. A ať dobře doletí. Nemohl jsem to stihnout…
Vzápětí Sparta vydala prohlášení, kdy vás obvinila z hrubého porušení smlouvy a avizovala finanční postih. Navíc vás nařkla, že jste přišel na začátek přípravy nepřipraven.
Martin Hašek mladší: Byla to absolutní dehonestace. Jako za komunistů, když potřebovali zdeptat disidenty… Sparta napsala své prohlášení o tom, že jsem neodcestoval na soustředění způsobem, který téměř zcela zavíral možnost pozdějšího smíru. K tomu přidala pokutu 300 tisíc korun.
Musel jste za trest do béčka, Haifa se však znovu ozvala a Sparta s výší odstupného – podle dostupných informací to mělo být 800 tisíc až milion eur – alespoň navenek měla souhlasit. Proč to nakonec nedopadlo dobře?
Martin Hašek mladší: Absolvoval jsem v Izraeli lékařskou prohlídku, na sociálních sítích mě už vítali fanoušci Maccabi Haifa. Zbývala maličkost, můj podpis na smlouvě. Udělal jsem chybu, že jsem si předtím rozmezí ústně nabízené částky ve smlouvě nenechal před jednáním potvrdit písemně. U toho jednání nebyl totiž přítomen můj agent, který neměl platná izraelská víza, ale dva jeho zástupci. Částka ve smlouvě, kterou mi poté v klubu nabídli, byla o více než padesát procent nižší než spodní hranice ústně dohodnutého rozmezí. Řekl jsem, že takovou smlouvu nepodepíšu, a když mi zástupci Maccabi Haifa sdělili, že je to poslední nabídka, poděkoval jsem a vydal se zpět na hotel…
Jak si to celé vysvětlujete?
Martin Hašek mladší: Buď se na mém případu rozhodli obohatit manažeři, nebo chtěla Haifa na mé složité situaci ve Spartě, navíc těsně před uzavřením přestupového okna, vydělat. Vzápětí pak Haifa zveřejnila, že jsem si měl říct o dvacet procent víc, než bylo dohodnuto, což byla lež, kterou ovšem převzala česká média.
A nešlo alespoň odejít ze Sparty někam na hostování?
Martin Hašek starší: Ozval se jeden polský klub ze středu tabulky, že má o Martina zájem a že převezme sparťanské závazky v plné výši. Ale k dohodě s Letnou nedošlo, ač pár dní před tím právník, specialista na smlouvy a nově také specialista na nominace hráčů na soustředění Petr Hrdlička řekl Martinovi, že ho Sparta, v případě pokrytí celé jeho smlouvy, na hostování pustí…
Martin Hašek mladší: Pokračoval jsem tedy v B-mužstvu, bez jakékoliv komunikace ze strany Sparty. Věděl jsem, že se mě tam klub chystá držet do konce smlouvy jakožto odstrašující případ. Kontaktoval jsem svou právničku a po poradě s ní následně zaslal vedení Sparty dopis, že tento stav může vyústit k jednostrannému ukončení smlouvy. V třetiligovém béčku mi nebylo umožněno vykonávat svou profesi, já měl kontrakt pro profesionála. V březnu, po druhém upozornění, jsem skutečně výpověď podal a Sparta na mě podala žalobu, domnívá se, že výpověď byla neoprávněná a žádá dva miliony eur (asi 55 milionů korun – pozn. aut.).
Jak jste na to reagoval vy?
Martin Hašek mladší: Rovněž jsem podal žalobu. Požaduji od Sparty odškodné ve výši šesti milionů korun, protože mi neumožnila vykonávat mou profesi. Plus úroky. Podle mé právní zástupkyně Sparta tím, že nepřijala návrh, abych byl přeřazen zpět do A-mužstva, porušila předpisy FIFA. Ty podle ní stojí zcela na mé straně.
Spor začal řešit Sbor rozhodců Fotbalové asociace České republiky, verdikt by měl padnout do týdne, i když pak lze očekávat další odvolání a časové prodlevy. Jak jste to jednání v pátek 4. září viděl?
Martin Hašek mladší: U soudu vypovídali mnozí lidé, někteří řekli, jak to skutečně bylo, jiní, nebudu je jmenovat konkrétně, pravdu nemluvili.
Dočkal se jste se i nečekané podpory. Třeba reprezentační útočník a další odchovanec Sparty Patrik Schick prohlásil v internetovém pořadu Tak určitě: „Nechtěl bych házet jenom vinu na Martina, protože taky vím nějaké věci ze zákulisí. Není to tak, jak se píše v novinách, že za všechno může jen Martin a že on všechno po*ral. To rozhodně ne.“ Co jste tomu říkal?
Martin Hašek mladší: Potěšilo mě to, je vidět, že Patrik má dobré informace.
Na jaře se objevily zprávy o tom, že získáte angažmá v Besiktasi Istanbul, v létě zase, že půjdete do jiného izraelského klubu, nakonec i to padlo. Proč?
Martin Hašek mladší: Velký vliv na to má můj spor se Spartou, kluby se obávají, že by mohly zaplatit tu vysokou pokutu. A svou roli samozřejmě hraje i pandemie a současně kritická situace ve světě i ve fotbale.
Martin Hašek starší: Některé, i zahraniční kluby či jejich právníci se v tom špatně orientují, nevědí, že ten spor se jejich klubů vůbec netýká a že se nemusejí ničeho obávat.
Nemáte ale vy z té hrozby vysokého finančního postihu a dalších dlouhých měsíců bez fotbalu obavy?
Martin Hašek mladší: Nemám.
Z toho sporu ale nemá nic ani Sparta, mohla přece utržit slušnou částku – alespoň ten milion eur…
Martin Hašek starší: Sparta díky svému zámožnému majiteli peníze řešit nemusí, tam byly vysoké částky neúčelně vynaloženy i v jiných případech.
A mluvil jste o své situaci někdy se sparťanským majitelem Danielem Křetínským?
Martin Hašek mladší: Ne, nikdy.
Neříkáte si někdy, že by bylo lepší podepsat na začátku tu smlouvu v Haifě? Kvůli covidu-19 byste v Izraeli na jaře stejně nehrál, ale byl byste alespoň pod smlouvou.
Martin Hašek mladší: Ne, stojím si za rozhodnutími, která jsem učinil. Ta nebyla náhodná, řídila se svým svědomím a hodnotami, které ctím.
Martin Hašek starší: O tom, že to měl v Izraeli podepsat a měl by nyní klid, Martinovi už opakovaně říkalo mnoho lidí, nejčastěji asi jeho maminka…Můj názor je, že jeho rozhodnutí v dané situaci smlouvu v Haifě nepodepsat mělo „koule“.
A jaký by podle vašich představ byl ideální scénář pro nejbližší dny?
Martin Hašek mladší: (smích) Že zítra podepíšu s nějakým dobrým klubem smlouvu, pozítří s ním začnu trénovat a o víkendu nastoupím k prvnímu utkání. Ale jak už jsem řekl, po posledních zkušenostech jednoznačně preferuji zahraniční angažmá. To domácí je na předposledním místě, na tom posledním zůstává ukončení hráčské kariéry. Ale zůstávám optimistou a věřím, že mi to brzy vyjde a že zase budu dělat to, co mám nejraději, tedy hrát fotbal.
Půl roku jste veřejně nekomunikoval, chcete něco vzkázat fanouškům?
Vím, že mnoho z nich mi během mého působení ve Spartě drželo palce a možná dodnes nechápali celou situaci. Proto jsem rád, že je teď můžu pozdravit a poděkovat jim za jejich podporu. I mně je líto, že celá situace takto vyústila. Ale to už je minulost a já se dívám dopředu. Zároveň se se všemi kamarády ze sparťanské kabiny raduji, že dokázali vyhrát Český pohár a v právě probíhající sezoně se jim daří.