Jak probíhala vaše příprava na šampionát?

Zpočátku normálně jako na každou velkou akci, ale s jednou výjimkou. Před týdnem jsem měla podezření na příušnice, ale testy dopadly dobře, takže jsem jen musela čtyři dny ležet v posteli. Už jsem však zase třikrát trénovala a cítím se dobře.

Co pro vás mistrovství znamená?

Je to po dlouhé době velký závod s mezinárodní účastí, a proto si ho chci užít a zároveň ho beru jako olympijskou nominaci. K letence do Tokia mně chybí jen malý krůček. Moje největší soupeřka Gabriela Satková by si totiž účast na OH zajistila jen v tom případě, kdyby se stala mistryní Evropy a já skončila na horším, než sedmém místě. Je to sice málo pravděpodobné, ale ve vodním slalomu je možné všechno. Proto určitě nebudu myslet na to, že letenku už mám v kapse.

Jak současnou situaci vidí Satková?

Na mistrovství se těší a já ji přeji, aby po přechodu do seniorské reprezentace získávala další potřebné zkušenosti. Je to velký talent a určitě bude chtít dokázat, že patří mezi českou kanoistickou špičku.

Je samozřejmě skvělé, že mistrovství se v současné „covidové době“ podařilo uspořádat. Kdo z elitních zahraničních kanoistek bude kvůli zdravotním nařízením v Praze chybět?

Hlavně Angličanky a Němky, které patří do první evropské desítky. Chybět nám budou i fanoušci, jejichž počet je podle vládních opatření snížen na tisíc osob. V tom jsou přitom zahrnuti všichni členové z devatenácti zahraničních výprav. Proto vstupenky do volného prodeje vůbec jít nemohly a ty zbývající získají organizace a lidé, kteří jsou s uspořádáním mistrovství nějak spojeni.

Je více než pravděpodobné, že cestu do Tokia z pražské Troje najdete. Uvažujete o náplni zimní přípravy?

Zatím o ní nepřemýšlím, bude ji spíš řešit můj trenér Lukáš Kubričan. Nechávám tomu volný průběh, stanovenému programu se přizpůsobím. Chtěla bych na delší dobu odjet do tepla, ale mi jedno, kam to bude. Jen aby tam rtuť teploměru byla o něco výš, než v Česku.

A s jakým přáním do šampionátu vstoupíte?

Postoupit do finále a v něm předvést kvalitní, bezchybnou jízdu, se kterou budu spokojena a zůstanou mi na ni hezké vzpomínky. A nemusí být třeba ani s medailovým oceněním.