Za Čínu hrálo na únorových hrách dvanáct rodilých Kanaďanů, tři Američané a jeden Rus. Někteří Číňané, kteří tvořili zbytek 25členného kádru, se navíc hokejově rozvíjeli v zámoří.
Nesourodá reprezentace nakonec nemusela čelit hvězdám NHL, jejichž start zatrhl covid, ale ani tak v konkurenci světové elity neobstála. Prohrála všechny zápasy a měla suverénně nejhorší skóre 4:23.
Celý čínský výběr vzešel z Rudé hvězdy Kunlun, která od roku 2016 nastupuje v ruské KHL coby jediný čínský účastník.
Mnozí reprezentanti tak prošli pod rukama Vjačeslavu Kozlovovi, který v předminulém ročníku dělal v Kunlunu trenérského asistenta Alexeji Kovaljovovi.
Právě Kozlov teď pro ruskou stanici Match TV, kterou vlastní státní energetický gigant Gazprom, přiblížil poměry v Rudé hvězdě.
Když měl popsat mentalitu čínských hokejistů, spustil: „Co je to vlastně za Číňany? Většina hráčů byla ze Severní Ameriky. S čínskými kořeny, to ano, ale už s kanadskou a americkou mentalitou. Všichni ti kluci uměli hrát, ale mnozí z nich byli líní a nepracovali na sobě. Byly to pro ně snadno vydělané peníze. Hráli jen tak pro radost, žili v Moskvě (pekingský klub měl domácí zázemí v Mytišči na předměstí Moskvy kvůli koronavirovým restrikcím v Číně, pozn. red.) a hověli si. Nikdo vlastně nestál o play off, v týmu chyběla konkurence.“
Víc zkušeností s Kunlunem než Kozlov, který v klubu skončil po jediném roce, má útočník Žu-ti Jing. Za Rudou hvězdou odehrál během několika let 47 zápasů a získal místo v olympijském výběru.
V reprezentační kabině, která v zásadě kopírovala tu klubovou, se však necítil dobře, a to kvůli zámořským hráčům s čínskými kořeny, kteří zamířili do Kunlunu hlavně kvůli penězům.
„Když jsme šli do klubu a pili jsme, ti kluci mi to řekli přímo do očí. Bylo to něco ve smyslu: ‚Víš, jinde bych si takové peníze nevydělal.‘ Stejně jsme to ale všichni věděli. Tahle krutá realita byla znát i v kabině, kde jste nezaznamenali žádný pocit hrdosti,“ řekl Jing webu China Sports Insider.
Na olympiádě hrál každý naturalizovaný cizinec s čínskou verzí svého jména, což vzbudilo jistý rozruch. V šatně však čínština rozhodně nevládla.
„Nebudu nikoho jmenovat, ale někteří hráči s čínskou krví strávili v Číně dost času, ale neobtěžovali se naučit jediné čínské slovo. Přitom když se vracíte ke svým kořenům, musíte se aspoň trochu naučit jazyk a trochu zapadnout do místní kultury. Ničeho z toho jsem si během pěti let u týmu vůbec nevšiml,“ prohlásil Jing.
„Na opačném konci spektra byli kluci bez čínského původu, kteří v tomhle vynaložili mnohem větší úsilí, což hodně respektuji,“ doplnil Jing.
Ve zvláštním kolektivu se necítil dobře i proto, že zcela nesplynul ani s rodilými Číňany, ani s cizinci. Narodil se sice v Pekingu, ale už v devíti letech odešel kvůli hokeji do Spojených států.
„Připadalo mi, že procházím krizí identity,“ prozradil 23letý centr. „Čínští hráči si mysleli, že jsem někdo s čínským původem a cizinci mě měli za Číňana. Takže jsem tak trochu zůstal stranou. Měl jsem akorát pár kamarádů v podobné situaci. Celkově to ale bylo divné.“
Kunlun může být zásobárnou čínské reprezentace i nadále, neboť v KHL pokračuje navzdory ruské invazi na Ukrajinu. Zbylými dvěma zahraničními účastníky jsou běloruský Minsk a kazašský Nur-Sultan.