Když ve druhém pokusu hodil 87,28 metru, tušil, že by to mohl být medailový hod. „Ale snažil jsem se tlačit dál a dál. Říkal jsem si, že Julian (Weber) je jedním z mála kluků, který se může ještě posunout. Pak jsem riskoval, což mělo za následky, že jsem neházel nejlíp,“ komentoval soutěž, v níž ho Weber čtvrtým pokusem o 38 centimetrů přehodil. „Zkompletoval jsem stříbrnou sbírku ze všech majorů, takže teď bych se rád posunul,“ poznamenal Vadlejch.

S Weberem má letos na vrcholných akcích vyrovnanou bilanci. Na světovém šampionátu ho odsunul na čtvrtou příčku. „Světová medaile je vždycky víc, je důležitá, ale vítězství je vítězství. Jak říká trenér – vítěz zajímá všechny, poražený nikoho. Na druhou stranu jsem ukázal, že i na dvou majorech v jednom roce se dají získat dvě medaile. Už jsem lehce unavený a jsem rád, jak to dopadlo. Kdyby mi to někdo řekl před sezonou, tak to beru všema deseti. Na majorech jsem hodil 87 a 88 metrů, což hovoří za vše. Je to skvělé,“ komentoval Vadlejch své výsledky.

I když v Mnichově byl společně s Weberem hlavním favoritem, nemyslel na to, že by mohl získat první velké zlato. „Nikdy nepomýšlím na nic, fakt se snažím jít do každého závodu s čistou hlavou vypnutou. Tady to bylo stejné. Jak jsem první hod přešlápl, chtěl jsem hodit nějaký uklidňovací hod a ten druhý mě uklidnil dost,“ vyprávěl.

Na velkých akcích se stává českou medailovou jistotou. „Je to o těch zkušenostech. Myslím, že jsem letos nabral další do sbírky. Vždy jsem chtěl vybojovat medaile pro Českou republiku a už mám čtvrtou velkou. Věřím, že ještě nějaké přidám,“ řekl.

Reprezentační kolegové mu ukazují, že i oštěpařská kariéra může být dlouhá. Špotáková v 41 letech získala v sobotu bronz, devětatřicetiletý Veselý byl dnes čtvrtý. „Nevím, jestli budu schopný v tomhle věku… Na druhou stranu, když jim to řeknu, oni řeknou: ‚Uvidíš, taky jsme si to nemysleli a zvládli jsme to.‘ Samozřejmě bych za to byl hrozně rád. Dělám, co miluju, a jsem rád, že jsem na takové úrovni,“ přemítal Vadlejch.

Touhu po úspěchu by rád spíše než v tlak při závodech proměnil v motivaci do přípravy. „Když bude mít člověk v hlavě ‚Jdu si pro zlato a nic jiného nechci‘, bude ještě víc stažený, než má být. Samozřejmě, může to být motor v tréninku a ve věcech kolem. Ale v závodě čím míň člověk přemýšlí, tím líp,“ uvedl.

Dnes byli chvíli s Veselým společně na stupních vítězů, což připomnělo loňské olympijské Tokio. „Říkal jsem si to, ale 20 vteřin nato si Fin hodil osobák. V ten moment jsem si říkal: ‚Ty jo, na ME medaile za 86 a půl.‘ To nebylo ani v Berlíně a tam se naházelo. Naopak byly šampionáty, kdy bylo zlato za 83. Opravdu to ukázalo kvalitu této generace a můžeme se těšit, co se bude dít příští rok,“ vykládal svěřenec Jana Železného.

Do konce sezony ho čekají ještě dva mítinky Diamantové ligy. Pak přijde odpočinek a začne se soustředit na další mistrovství světa, které za rok přivítá Budapešť.