„Pozitivní je, že jsme nedostali gól, což pro nás může být výhoda. Na remízu jsme nehráli, chtěli jsme doma zvítězit, ale soupeř byl silný, houževnatý a velmi dobře bránil,“ hodnotil duel kapitán červenobílých.

Stejně jako Coufal na druhé straně se k obvyklému útočení moc nedostal, fotbalisté Midtjyllandu byli na výpady obou krajních beků velmi dobře nachystáni. Po jednom nevydařeném Dreyer hledal zcela volného Mabila a byl to právě Bořil, který skluzem zmařil protiútok dánského týmu.

„Taky to byla moje chyba, šel jsem nahoru a chtěl centrovat na zadní tyč, ale málo jsem balon zvednul. Stoper ho odhlavičkoval, soupeř šel do rychlého brejku, já se setrvačně vrátil a naštěstí to odbránil,“ popisoval devětadvacetiletý bek.

Právě z bleskových kontrů Midtjyllandu měli slávisté největší obavy. „Jejich brejky byly až nechutné,“ přikývl Bořil. „Bylo vidět, že jsme hodně nervozní, v některých pasážích jsme si nevěřili. Umíme hrát líp, ale musíme zlepšit produktivitu. Sice jsme náznaky měli, ale v odvetě z nich potřebujeme vytěžit víc,“ pokračoval.

Po jednom z několika náznaků zakončoval on sám, ve 14. minutě po přihrávce Olayinky ale pálil jen doprostřed branky. „Měl jsem to líp trefit. Chtěl jsem to dávat na zadní tyč, obstřelem a ne nártem, aby balon zase nešel někam do padesáté řady. Bohužel,“ litoval Bořil.