Bývalý záložník Dukly Praha, Viktorie Plzeň a Karviné se o svém příběhu rozepsal i na webu Bez frází.

Přestože v Polsku nastupuje za Lodž, která rozpočtově nepatří ke špičce a navzdory dobrému rozjezdu měla starosti s udržením, může ho těšit atmosféra, kterou by v Česku zažil málokde.

„Kapacita stadionu je 18 tisíc, z toho máme 16 tisíc permanentek na každou sezonu. Neskutečné šílenství,“ líčí Hanousek. „Navíc se dělá, že když nějaký permanentkář nemůže, tak to třeba tři dny dopředu nahlásí a klub jeho lístek vezme a prodá. Pak se stadion nevyprodá ze sta procent, ale ze 115. A říká se, že kdybychom měli stadion pro 35 tisíc lidí, kapacita by se naplnila. Vášeň pro fandění je tady možná větší než v Česku,“ dodává 31letý fotbalista.

V Lodži působí od února 2021, tedy dost dlouho na to, aby mohl obě země porovnávat. Všímá si, že Češi na Polsko někdy koukají s despektem: „Třeba kamarádi sem přijeli a mysleli si, že jedou na úplný Východ, kde pomalu ani nebudou auta. Pak zjistili, že je to tady de facto úplné stejné jako v Česku.

Člověk, co sem přijede, zjistí, že Polsko udělalo velký pokrok. Myslím, že má velký potenciál – velká země, hodně toho produkuje. A když vidím, jakým tempem tady stavějí dálnice, říkám si, že jsme dost pozadu my,“ pokračuje Hanousek.

Rozdíl vidí i ve fotbalových soutěžích. „Kdybych vzal nejlepší kluby v Česku a Polsku, tak Slavia se Spartou by byly dva nejlepší. Průměrné týmy tady ale mají víc peněz než průměrné týmy v Česku. Liga je pak hrozně vyrovnaná,“ líčí.

Vedle fotbalu stíhá bakalářské studium ekonomie. „Ale nevím, jestli bych chtěl pokračovat i dál, teď chci hlavně dokončit bakaláře, protože vím, jak je to s dcerou složité,“ podotýká.

Doufá, že nabyté znalosti mu pomohou po ukončení hráčské kariéry: „Čísla mě baví. Když bude možnost se dostat do tohoto prostředí, určitě nebudu váhat.“

Už teď mu ekonomický přehled ulehčuje investování. A na co sází? „První jsou nemovitosti, to je takový bezpečný přístav, něco mám ještě v akciích, ale to je tak všechno. Uvidíme, co bude, až přejde krize,“ říká.

V podcastu se dotkl i jednoho citlivého tématu, a to alkoholismu své matky, kvůli němuž si prožil náročnější dětství než ostatní. „Bylo to těžké v tom, že když se mamka napije, je spíš taková agresivní. Takže tam občas byly v konflikty s taťkou, který byl první na ráně. A když se něco dělo, tak my s bráchou, i když už jsme chtěli spát, jsme věděli, že musíme zasáhnout, aby se nestalo něco horšího,“ vzpomíná Hanousek.

„Zocelilo mě to, pomohlo mi to rychleji dospět. Musel jsem se o sebe víc starat, už v 15 letech jsem šel na intr a byl na všechno sám,“ dodává.