Skoro stejně jako tenis miluje natáčení videí pro svůj vlogový kanál na Youtube a právě tam si šestadvacetiletá hráčka vůbec nebrala servítky. Když přejížděla z turnaje v Tokiu do Číny, pořadatelé se s ní vůbec nemazlili, ani ji nikdo nevyzvedl na letišti.

„Vyzvedávají jen z jednoho konkrétního letiště, na jiné pro vás nezajedou. Včera jsem dohrála v Tokiu, letět jsem mohla až druhý den dopoledne, celý den strávím cestováním a další den už hraju v Pekingu. Do háje s tenisem, hraní na kurtu je ve finále to nejlehčí, všechno ostatní na ho*no,“ nadávala Ruska.

Na letišti tak spolu s přítelkyní krasobruslařkou Nataljou Zabijakovou hodinu hledala způsob, jak si zaplatit cestu do dějiště turnaje. 

S minimálním tréninkem v zádech se pak dost natrápila v prvním kole proti Egypťance Mayar Sherifové. Třísetovou bitvu rozhodlo pár míčů a v dalším kole už vypadla na raketě domácí Wang Sin-jü.

Profesionální okruh vrátil do kalendáře turnaje v Číně po téměř tříleté pauze, ale moc fanoušků si nezískal. Pořadatele kritizovala například i Češka Petra Kvitová nebo Němec Alexander Zverev za zvláštní skladbu zápasů.

„Jasně, fanoušci asi vidí, že se turnaje hrají na tvrdém povrchu, ale to neznamená, že jsou všechny stejné. Ten v Tokiu byl hodně rychlý, tady je to zase jiné. Potřebujete se připravit, místo toho balíte, cestujete, vybalujete, každou chvíli spíte v jiné posteli, mé tělo už toho má plné zuby. Na logistiku není horší sport než tenis,“ zlobí se Ruska na našlapaný kalendář.

Asijská Tour je specifická i v tom, že se často střídají míče, se kterými se hraje. Prakticky na každém turnaji je to jiná značka, na kterou nemají tenisté šanci se připravit, vyladit výplet, zvyknout si na odskok.

„Na čtyřech turnajích čtyři různé balóny. V podstatě můžete říct sbohem ramenům, loktům, zápěstím. Jsem zničená,“ lamentovala Kasatkinová.

Přesto se jedenáctá hráčka světa vzepjala a minulý týden v Čeng-čou došla do semifinále, kde podlehla Češce Barboře Krejčíkové.