Jak náročná byla z vašeho pohledu jednání o nové smlouvě se Svazem lyžařů?
Jednání trvala téměř rok a v podmínkách smlouvy šlo o umístění log na kombinéze. Bylo to pro celý můj realizační tým velice náročné časově a já jsem přišla o spoustu peněz. Vztahy se však nakonec trochu urovnaly, takže věřím v dobrou spolupráci. Jsem moc ráda, že se všechno konečně vyřešilo a mohu tedy i nadále reprezentovat Českou republiku.
Navíc vás postihly nepříjemné zdravotní problémy. Co všechno jste musela řešit?
Dvakrát jsem byla na operaci klíční kosti, a tak místo obvyklého bohatého závodního programu jsem dlouhou řadu dní měla zaplněnou rehabilitací a s určitým omezeným kondičním tréninkem. Na lyže jsem se nedostala ani jednou a teprve na konci sezony jsem stihla jen dva snowboardové závody. Přiznávám, že rok bez alpského lyžování mi moc chyběl.
Zkusila jste po operacích lyže ještě na jaře?
Zkusila, ale nejvíc bylo zarážející, že mě moc neposlouchaly ruce. Při tréninku se mi pak nedařily starty. Teď už jsem však zdravotně fit a na lyžích chci zase útočit na přední umístění v celkovém hodnocení Světového poháru. V přestávkách se budu věnovat snowboardu.
Jak probíhala letní příprava po tak dlouhé přestávce?
Především byla velice pestrá. Zapojila jsem do ní i nějaké shyby a kliky se snahou dohnat co možná nejvíc všeho, co mně zdravotní stav nedovoloval. Kondiční soustředění jsem absolvovala v Řecku, rychlostní disciplíny jsem trénovala s reprezentačním alpským lyžařem Janem Zabystřanem v Chile a včera jsem se vrátila z výborného snowboardového kempu z Itálie. A než se dočkám prvního závodu ve Světovém poháru, budu ještě trénovat ve Švýcarsku. Cítím se fyzicky i psychicky dobře.
A s jakými pocity tedy do letošní sezony vstoupíte?
Na tuto otázku budu znát odpověď až po prvním závodě, který je vždy velice zvláštní. A pro mě zvlášť po roční přestávce. Už dnes však vím, že na svoji premiéru letošní sezony se moc těším.