Blížily se Vánoce 2010 a Neil Jones, obkladač z anglického města Stoke on Trent, netušil, jak je přežije.
V kapse měl pouhých třináct liber. Přesto si s přítelkyní Julií Kirkhamovou koupili los do národní loterie.
Sázka na rande s paní Štěstěnou jim vyšla dokonale.
Vyhráli 2,4 milionu liber, v přepočtu podle tehdejšího kurzu přes 70 milionů korun.
Radostnou zprávu si nechali nejprve jen pro sebe, až 1. ledna 2011 se informace dostala na veřejnost.
Pořádnou oslavu s přáteli uspořádal Jones v kulečníkové herně. A tam mu začala v hlavě klíčit myšlenka.
Doma přeměřil jídelnu, aby zjistil, jestli se mu do ní vejde kulečníkový stůl. Vešel.
A zatímco jeho přítelkyně sledovala v televizi seriály, on trénoval a trénoval a trénoval.
Svoje dovednosti s tágem vypiloval tak dokonale, že povede reprezentaci Anglie na mistrovství Evropy v poolu, které od 1. listopadu hostí Malta.
„Výhra v loterii mi umožnila to, abych takhle trávil všechny ty hodiny. Kdybych nevyhrál, nemohl bych si koupit kulečníkový stůl, neměl bych žádný čas. Pořád bych byl jen na kolenou a obkládal,“ vyprávěl nyní devětapadesátiletý Jones stanici BBC.
Do reprezentačního týmu mu paradoxně pomohla i epidemie covidu a s ní související lockdown. Kulečníkové herny byly zavřené, zato on mohl doma nad stolem trávit s tágem hodiny neomezeně.
Letos uspěl na národním mistrovství, přestože se tam cítil nesvůj, neboť na něj byla upřená pozornost jako na „toho výherce milionů“.
„Místo v anglickém týmu si ale nemůžete koupit. Stojí za tím hodiny tréninku,“ upozornil hrdý reprezentant Albionu.