Titul nakonec nebudete obhajovat proti Vlasto Čepovi, ale Polákovi Wawrzyniakovi, který Slováka porazil. Považujete nynějšího soka za těžší sousto?
Když jsem viděl jejich vzájemný zápas, tak mi Wawrzyniak přišel v postoji podobný. Vzhledem k wrestlingu je to ale komplexnější zápasník. U Vlasty Čepa je pořád znát jeho boxerský základ a ještě tam má pár drobných děr, na kterých si myslím, že zapracuje. Wawrzyniak je za mě komplexnější Vlasto Čepo. Podle toho upravím svůj gameplan.
Co vaše příprava? Limitovala vás nějak zlomenina očnice? Právě kvůli ní jste proti Čepovi nemohl zápasit.
Na začátku určitě. Dlouho jsem byl bez kontaktu, bez sparingu. Pak jsem přišel čistě k wrestlingu, abych tam měl tu zápasnickou sílu. Když jsem poté přišel do kontaktu, tak s helmou. Je to pro mě bezpečnější, ale na druhou stranu i nepříjemné v tom, že mi helma zakrývá výhled. Dlouho jsem se s tím pral. Najednou jsem viděl třeba o dvacet, možná třicet procent míň.
Jsou sporty, kde se zranění až úzkostlivě tají – to aby se na ně soupeř nemohl zaměřit. O tom, co jste prodělal vy, ale Wawrzyniak ví. Počítáte s tím, že na to může cílit?
Jasně. Ta zlomenina je na hlavě, takže by se na to mohl zaměřovat, aniž by o tom věděl. Počítám s tím, že se to bude snažit trefit, udělat mi to nepříjemné, jak to jen půjde. Za mě v pořádku. Nezápasil bych jinak.
V jiném rozhovoru jste se vyjádřil, že od lékařů chápete, že vám ty kosti už nesrostou. Nemáte obavy?
Nemám. Bylo mi řečeno, že v mém případě by to vzhledem ke kontaktu neoperovali, nedávali tam destičku. A že ty kosti jsou stejně tak slabé, že to vyjde zhruba nastejno.
Zranění vám způsobil sparingpartner v tréninku. Je obvyklé, že jsou natolik tvrdé, že může dojít k podobným věcem?
Stane se to, je to tvrdý sport. A když se chcete přiblížit zápasovému tempu, tak se do toho musí trochu hrábnout. Tohle zrovna byla náhoda. I když tak je to vlastně vždycky, netrénujeme s cílem někoho zranit. Byl to blbý timing, sedlo to na blbé místo, které nevydrželo. No hard feelings.
Do klece se vrátíte zhruba po tři čtvrtě roce. Jak tak dlouhé čekání snášíte psychicky?
Od tréninku jsem měl pauzu asi týden, kdy to bylo lehce nepříjemné, možná to ani týden nebyl. Jinak mi ta zlomenina mimo kontaktních sparingů v ničem nebránila, takže jsem dál navázal na přípravu. Právě v tom to bylo náročné. Trénuju tak dlouho bez delší pauzy, rodina se tomu musí přizpůsobovat. Vadí mi stát tak dlouho a nezápasit.
Když se řekne MMA v Česku, hodně lidí, kteří tento sport podrobně nesledují, si s ohledem na dřívější roky představí Karlose Vémolu. Chtěl byste, aby si představili vás, když jste ho porazil?
Když bych řekl, že jo, tak mi to přijde moc egoistické. Ale líbilo by se mi, kdyby si lidé pod pojmem MMA v Čechách představili třeba Jirku Procházku, Davida Dvořáka a spoustu dalších normálních sportovců.
Poznávají vás lidé na ulici?
Mamka mě zatím ještě pozná, když mě potká na ulici. Takže jo.
V poslední době jste se objevoval na některých společenských akcích, vydal jste knihu. Jak se stavíte k publicitě? Dělá vám dobře, nebo ji berete jako něco, co k vrcholovému sportu zkrátka patří?
Myslím si, že popularita je dobrý sluha a špatný pán. Je důležité nedostat si do hlavy, že je člověk nějakým způsobem slavný, což v Čechách v MMA naštěstí asi ani nejde. I když jsou tady příklady lidí, kterým se to dostalo do hlavy hodně. Publicita je jinak důležitá vzhledem k domlouvání nových kontraktů, taky je příjemné mít v hale za sebou fanoušky, kteří vás ženou dopředu. Zároveň to můžete využít k dobrým projektům. Já se snažím pomáhat v charitativních věcech. Nevýhodou je, že člověk přijde o soukromý život.
Nedávno jste vtipkoval, že byste ještě kývl na odvetu s Vémolou, kdyby vám za to dali vilu u moře, ale že jinak je to passé. Kdybyste měl odpovědět se vší vážností, opravdu už je to passé?
Má teď poslední zápas v Edenu, kde ukončí kariéru. To se alespoň říká. Takže je to passé. A já nežiju Karlem Vémolou, uzavřel jsem si to. Původní myšlenka odvety byla, že jsem byl nespokojený se svým výkonem. Šlo o ego, chtěl jsem předvést víc. Ty osobní věci mě pak samozřejmě štvaly, ale zápasově to mám uzavřené.
V případě úspěšné obhajoby se nabízí zápas s Matějem Peňázem, který si o vás vyloženě řekl. Dovedete si tento souboj představit?
Za mě to je další regulérní vyzyvatel. Bude záležet na Oktagonu, jestli mi ho nabídnou. Pak se děj vůle boží.
Jak to vypadá s vaší smlouvou s Oktagonem? Je ve hře návrat do polské organizace KSW?
Teď to vypadá, že poslední zápas v aktuální smlouvě s Oktagonem bude proti Wawrzyniakovi, pak mi smlouva skončí. Aktuálně začínají probíhat nějaká jednání, ale snažím se to přehodit až na dobu po zápase. Nechci to řešit ve fázi tvrdé přípravy.