Nečekaně podprůměrný Pastrňák. Disciplína, v níž nezáří, je ale v NHL na ústupu
Po lednovém utkání Bostonu v Coloradu Pastrňák zase jednou rozvášnil hokejové fanoušky.
Tentokrát ale nebyl hrdinou, nýbrž terčem kritických komentářů.
Vysloužil si je za laxní nájezd, kterým soupeřova gólmana Alexandara Georgijeva jako by vůbec neohrozil (viz video výše).
Na sociálních sítích se to hemžilo pichlavými poznámkami. I Ian McLaren, autor podcastu Locked On Bruins, který českého střelce jinak chválil, prohlásil: „Ani nevím, jak ten pokus popsat. Byl, mírně řečeno, neinspirující.“
Dodejme, že jindy Pastrňák se zdánlivě laxními pokusy uspěl.
Celková čísla ale mluví jasně: česká hvězda v nájezdech nezáří. Dokonce není ani průměrná.
V aktuální sezoně, pokud nepočítáme trestná střílení, proměnil Pastrňák jeden samostatný nájezd z pěti, což dělá 20procentní úspěšnost. Ligový průměr se přitom pohybuje kolem 29 procent.
Za celou kariéru v NHL je pak Pastrňák zhruba na 23 procentech, což mezi Čechy, kteří absolvovali alespoň pět nájezdů, stačí jen na 21. místo za bekem Markem Židlickým.
Jedničkou je se šesti úspěšnými pokusy z devíti Jaroslav Balaštík, nejvíc nájezdových gólů, 45, má na svědomí Radim Vrbata – s vynikající celkovou úspěšností kolem 43 procent.
Nejlepší český útočník historie, Jaromír Jágr, je na tom však ještě o píď hůř než Pastrňák, proměnil pouze sedm z 32 pokusů.
Kanonýra bostonských Bruins může utěšovat i fakt, že význam samostatných nájezdů stále klesá.
NHL je zavedla v případě nerozhodnutého prodloužení v povýlukovém ročníku 2005/06, aby skoncovala s remízami a aby po dlouhé pauze nalákala diváky na zpestřující novotu.
Později ale lize začalo vadit, že nájezdy, některými opovrhovaná dovednostní disciplína, dlouhodobě rozhodují asi 13 procent zápasů základní části.
Na podzim 2015 proto přišlo pětiminutové prodloužení tři na tři, které nahradilo obdobu se čtyřmi hráči na každé straně. Gólů v prodloužení skokově přibylo.
V aktuální sezoně už nájezdy nerozhodují ani sedm procent duelů.
Některým to ale pořád přijde moc. Téma asi před rokem rozproudil nejlepší hokejista planety Connor McDavid, který v podcastu Tim and Friends podpořil myšlenku natáhnutí prodloužení na deset minut.
„Nikdo nemá rád nájezdy. Je to mizerný způsob, jak ukončit zápas,“ prohlásil, byť sám patří k nájezdovým specialistům.
Podle všeho jde o mínění většiny hráčů. Když online deník The Athletic na předminulém All Star víkendu položil 16 hvězdám otázku, jestli by uvítaly desetiminutové prodloužení, aby ubylo nájezdů, 12 z nich, tedy 75 procent, odpovědělo, že ano.
Z ankety známého novináře Pierra LeBruna zase vyplynulo, že asi 83 procent hokejových příznivců by nájezdy přímo zrušilo.
Šlo sice jen o průzkum na sociální síti, ale zúčastnilo se ho skoro 50 tisíc hlasujících. Podle LeBruna částečnou výpovědní hodnotu má. „Obecně je pravda, že většinu dospělých fanoušků nájezdy omrzely,“ domnívá se.
O změnách přemýšlí i samotná NHL.
V průběhu stávajícího ročníku se v ústředí soutěže diskutovalo o zefektivnění prodloužení tři na tři tím, že při překročení červené čáry by se útočící tým nemohl vrátit zpět. Nebo že by měl na střelu časový limit. Panují ale obavy, že by tato zjevná inspirace z basketbalu mohla narušit plynulost hry.
O natahování prodloužení nebo rušení nájezdů se podle vysokého ligového funkcionáře Colina Campbella nedebatovalo.
Alespoň zatím. Tlak ze stranu hráčů a fanoušků sílí.