Měl pár měsíců po kariéře, listoval si novinami, když jeho pohled zastavil na obrázku krásné blondýnky v baseballovém dresu. Marylin Monroe. 

S tou dívkou musel mluvit. Musel se s ní setkat. Ale kdo by mu to mohl zařídit? Okamžitě zvedl telefon a volal jednomu známému za druhým, dokud mu někdo neslíbí schůzku s americkou filmovou hvězdou.

Povedlo se. Byl rok 1952 a nejzářivější jméno amerického baseballu se setkalo s nejobletovanější kráskou Hollywoodu. Monroe byla zprvu zdrženlivá a o 12 let staršího sportovce považovala za namyšleného frajírka, ale brzy změnila názor.

„On si Marylin nesmírně vážil a v její společnosti byl dokonalý gentleman,“ vyprávěl pro časopis People Rock Positano, rodinný přítel DiMaggia, o kterém později napsal životopisnou knihu.

Po více než roce se v lednu 1954 pár vzal a způsobilo to v mediálním světě ohromnou senzaci. Dvě superstar svých oborů, symboly americké kultury bok po boku. 

„Je to jedna vrcholných fantazií Ameriky. Vysoký, tmavý a pohledný baseballový hrdina dobývá ženu, která ztělesňuje hollywoodskou krásu, kouzlo a sexualitu,“ napsal o nich deník The New York Times.

Pojil je i podobný příběh. Zatímco Monroe vyrůstala v pěstounské rodině, sirotčincích a během války pracovala v továrně na výrobu letecké munice, kde jako modelka nafotila první kampaň na podporu morálky pracujícho lidu. Tak udělala první krok do showbusinessu.

To DiMaggio zase vyrůstal v početné rodině italských přistěhovalců. Otec byl sicilský podnikatel, který se živil jako rybář a věřil, že všichni jeho synové budou v jeho odkazu pokračovat.

Jenže to se přepočítal. Starší bratr Vincent i mladší Dom propadli kouzlu baseballu. Joe bral přitom odpalování míčku nejvíc na lehkou váhu.

„Baseball mě zase tolik neoslovil, ale bylo to mnohem lepší než pomáhat tátovi drhnout smradlavou loď od rybiny. Říkal jsem mu, že mám na to slabý žaludek, ale on nadával, že jsem jenom líný,“ vzpomínal Joe.

Jako teenager tak raději vydělával peníze ve výrobně džusu nebo roznášel noviny. Do profesionálního baseballu ho nakonec uvrtal bratr Vincent, který už sám hrál za regionální tým San Francisco Seals.

Prostřední z bratrů DiMaggio okamžitě vystřelil vzhůru. Za čtyři roky se dostal do Major League Baseball a rovnou do klubu New York Yankees.

Jeho hvězdnou kariéru přerušila druhá světová válka, kdy dokonce narukoval do armády, ale neúčastnil se bojů. Spíše využíval svého sportovního umění a zlepšoval náladu krajanům v uniformě. 

Paradoxní je, že zatímco on byl elitním hráčem Yankees, jeho rodina měla problémy. Otec si odmítal změnit občanství, a tak byl po útoku na Pearl Harbor brán coby Ital jako nepřítel státu a nesměl například do amerického přístavu, aby tu provozoval rybářské povolání.  

Po válce ale hvězda jeho syna vyletěla ještě výš. Týmu pomohl devětkrát vyhrát Světovou sérii. Kariéru hráč přezdívaný „Joltin Joe“ a „Yankee Clipper“ ukončil v roce 1951.

Manželství s Monroe ho tedy potkalo v době, sportovní kariéru vytěžil na maximum a mohl se věnovat naplno manželce.

Jeho předchozí vztah s herečkou Dorothy Arnoldovou, se kterou měl syna Joea, se totiž rozpadl právě proto, že podle manželčiných slov „sice měli domov, ale on v něm moc času nepobýval“. 

Jenže právě přehnaná péče o mladou herečku zřejmě znamenala i rychlou zkázu druhého manželství. 

„Měl pocit, že je příliš naivní, že s ní někteří lidé příliš snadno manipulují,“ líčil Positano. 

Monroe byl v roce 1954 na roztrhání, těšila svou přítomností americké vojáky v Koreji, točila ikonickou scénu s vlajícími šaty nad kanálem. A DiMaggio žárlil. 

V říjnu 1954, devět měsíců po svatbě požádala herečka o rozvod.

Sinatrovi nikdy neodpustil

Bývalému baseballistovi to zlomilo srdce, nikdy už se znovu neoženil a o Monroe na veřejnosti nemluvil.

Všechno změnila až záhadná smrt slavné herečky. Oficiální verze policie zněla: předávkování barbituráty a pravděpodobně sebevražda.

DiMaggio tomu nikdy neuvěřil, i když se vědělo, že Monroe bojuje s návykovými látkami a s depresemi.

„Vím, kdo zabil Marylin, ale nikdy jsem to nahlas neřekl, protože jsem tady nechtěl způsobit revoluci,“ citoval Postano svého slavného přítele. 

Nikdy prý neodpustil zpěvákovi Frankovi Sinatrovi za to, že Monroe seznámil s kontroverzními postavami americké politické scény bratry Kennedyovými. „Všichni Kennedyovi byli vrazi a vždycky jim všechno prošlo,“ komentoval  DiMaggio.

Každopádně právě DiMaggio byl tím, kdo organizoval pohřeb a další desítky let zásoboval její hrob čerstvými květinami.  

Dokonce podle zdrojů The New York Post umíral v 84 letech se vzpomínkou na ni. „Konečně budu s Marylin,“ prohlásil prý těsně před smrtí.