Série San Marina, posledního (210.) mužstva mezistátního rankingu, bez výhry se natáhla už na 137 zápasů. Ve středu padli fotbalisté městského státečku v duelu proti karibskému souostroví Svatý Kryštof a Nevis 1:3.

Přitom se v týmu tolik dušovali, že tentokrát konečně nastal čas.

„Nemám ponětí, co se stane, když vyhrajeme,“ zasnil se záložník Lorenzo Capicchioni v rozhovoru pro Guardian. „Bylo to pro nás vždy něco zcela nedosažitelného, ale tentokrát to rozhodně dokážeme,“ věřil.

Jedinou výhru z dosavadních 202 oficiálních utkání zaznamenali hráči San Marina v dubnu 2004 v přátelském duelu s Lichtenštejnskem, které udolali 1:0.

„Byli jsme tehdy více než fotbalový tým, než skupina fotbalistů. Byli jsme skupina přátel, kteří se obětovali a bojovali, dali vše do toho, aby splnili cíl,“ vzpomínal pro Guardian tehdejší bek Simone Bacciocchi.

V dalších letech polykali Sanmarinci v kvalifikacích o mistrovství Evropy i světa těžké debakly. Rekordně prohráli v roce 2006 s Němci 0:13, o měsíc později podlehli v Liberci Čechům 0:7, což doteď znamená zase český rekord (dělený s dalšími třemi zápasy).

Češi hráli proti výběru San Marina šestkrát a vždy zvítězili, s celkovým skóre 31:0. Takřka před každým vzájemným střetnutím se v českých médiích řešily civilní profese hráčů San Marina. Právník, prodavač keramiky, opraváři televizí.

Dodnes bývá maximem, kam až se reprezentanti San Marina v klubovém fotbale vyškrábou, Serie C, tedy třetí nejvyšší italská soutěž. Většina jich působí v domácí „městské“ lize, fotbal je neživí.

Výsledky šly ale v posledních letech nahoru. I díky nové Lize národů, ve které se Sanmarinci častěji potkávají s ostatními evropskými trpaslíky. Došli tak třeba k remíze 0:0 s Gibraltarem, ale hlavně koušou i silné soupeře. Vysoké porážky už nebývají obvyklé.

Vloni na podzim měli Sanmarinci sérii, ve které doma trápili Dány (1:2), skórovali také v Kazachstánu (1:3) a pak doma znovu sahali po bodovém zisku proti Finsku (1:2).

Proto také před aktuálním blokem přípravných zápasů tolik optimismu.

Do domácího přáteláku s ostrovy Svatý Kryštof a Nevis vstupovalo San Marino dokonce v roli kurzového favorita podle sázkových kanceláří a někteří uživatelé sociální sítě X utkáním v Serravalle doslova žili.

Po 20 minutách otevřel skóre proměněnou penaltou Filippo Berardi a účet „San Marino fan account“ zveřejnil jako důkaz radostné euforie změť velkých písmenek.

Vzápětí přišel další status psaný verzálkami: „Skórovali jsme ve čtyřech zápasech v řadě. Znovu jsme přepsali historii!“ Což je pravda, protože takovou sérii San Marino skutečně nepamatuje.

Jenomže Svatý Kryštof a Nevis ještě v prvním poločase zápas obrátil a nakonec vyhrál 3:1. Fanouškovský účet přešel z euforie k tradičnímu žehrání na smůlu, neboť se na sociální síti X sám prezentuje jako příznivec „nejnešťastnějšího týmu světa“.

„Role favoritů jim stoupla do hlavy,“ napsal uživatel Johnny Utah.

„Normálně se snažíme co nejdéle udržet skóre 0:0, ale teď musíme hrát jinak. Musíme to být my, kdo se pokusí skórovat a útočit,“ vyprávěl před zápasem záložník Capicchioni.

To samé bude nejspíš platit i v neděli, kdy se znovu v sanmarinském Serravalle od 20:45 hraje odveta. V červnu potom čekají na nejhůře postavený tým světového žebříčku Slováci a Kypřané.