Čtyři zmíněné bývalé světové jedničky, a nejen ony, v uplynulém týdnu smutnily nad ztrátou jedné z nejvýraznějších trenérských osobností tenisových dějin.

„Byl to pravý charakter. Nikdy nebude zapomenut, to je jisté,“ uvedla Davenportová. Před lety označila Lansdorpa za svého druhého otce.

Podle její krajanky Austinové byl nejlepším učitelem úderů od základní čáry v celé historii tenisu.

Pete Sampras s takovým hodnocením nemohl nesouhlasit. „Položil základy mojí hry. Naučil mě, jak správně trefit míč. Můj forhend v pohybu je Robertovo dílo,“ prozradil vítěz dvanácti grandslamů ve dvouhře.

Všichni šampioni, kteří s ním pracovali, se shodli ještě na jedné věci: svými drsnými svéráznými metodami jim nijak neuškodil. „Udělal vás silnějším, tvrdším. Mentálně odolnějším. Donutil vás nevzdávat se a bojovat neustále tvrději a tvrději,“ prohlásila Austinová.

Trenérův styl popsala jako „metodické šílenství“ a vyprávěla, jak při tréninku nad koučem vedla 15:7 na body, když on zničehonic prohlásil: „Ne Tracy, je to 15:7 pro mě.“ A tak sklopila hlavu a bojovala dál.

V roce 1979 se stala v šestnácti letech nejmladší vítězkou v historii US Open, proslavila tím i svého kouče. O dva roky později v New Yorku slavila znovu, mezitím dobyla post světové jedničky. Lansdorpovi děkovala při každé příležitosti.

Pojmem se stal dril nazývaný „dvacítka“, při kterém musel tenista zahrát dvacet úderů přesně na určené místo na kurtu. Pokud minul, musel začít od nuly, i kdyby jich předtím devatenáct umístil přesně.

Neúprosná disciplína a neustálé opakování, to byl Lansdorpův recept.

„Bylo to mučení, ale mělo smysl,“ napsala ve své biografii Maria Šarapovová. „Všechno se dělalo ve prospěch jeho filosofie, každý dril měl svůj důvod a hráče někam posouval,“ vysvětlila ruská vítězka pěti grandslamových turnajů.

„Tlačil na vás velmi tvrdě. Mohli jste z toho zvracet vedle kurtu, ale zlepšili jste se, o tom není pochyb,“ popisoval vítěz Australian Open 1980 Brian Teacher.

I poté, co skončil s trénováním, zůstal aktivní. Když ho v roce 2013 uvedli do Síně slávy, kritizoval americkou asociaci za nařízení, podle kterého museli mladí tenisté hrát na menších kurtech a s lehčími míčky.

„Lidé si myslí, že jsem drsný a tvrdý chlap. A je to tak. Ale jsem férový. K vytvoření skvělého hráče je v první řadě nutná disciplína. Na talent zapomeňte. Když nemáte disciplínu, ničeho nedosáhnete. Všechny mé metody jsou na tom založené,“ vysvětloval Lansdorp.

Narodil se v Indonésii, žil v Nizozemsku a v 60. letech emigroval do USA. Přestože byl v mládí nadějným hráčem, kariéru profesionálního tenisty neudělal. A tak se stal trenérem a na vrchol dovedl jiné.