„Bylo to pro mě hodně těžké,“ zavzpomínal křídelník Washingtonu pro oficiální web NHL. „Tak trochu vám to otevře oči. Uvědomíte si, jak důležitá je rodina a vaši nejbližší.“

Před pěti lety si Vrána žil relativně bezstarostně. Jakožto celková třináctka draftu a nejlepší střelec šampionátu osmnáctek měl našlápnuto k zajímavé kariéře. Už dokonce pronikl na farmu Washingtonu, který ho draftoval, ale nakonec strávil většinu ročníku na hostování v Linköpingu, kde dřív hokejově vykvetl.

Právě ve Švédsku přijmul telefonát, na který nezapomene. Nevlastní sestra mu dala vědět, že jejich maminka onemocněla rakovinou lymfatických uzlin. Podezření Jana Vránová pojala, když si při sprchování nahmatala nepřirozenou bulku. Lékaři jich při testech nakonec objevili víc – nejen v podpaží, ale rovněž v krku. Musela následovat operace.

Vránu hned napadlo, že přiletí domů do Česka. 

„Máma mi ale ze všechno nejdřív řekla, že chce, abych hrál. Nechtěla, abych přijel,“ prozradil 24letý střelec.

A tak hrál, zatímco jeho matka sváděla o stovky kilometrů dál mnohem těžší bitvy. Po operaci musela podstoupit chemoterapii, při níž ztratila vlasy. Boj naštěstí vyhrála. Po dvou letech jí lékaři sdělili, že rakovinu už nemá. Pořád ale dochází na pravidelné kontroly.

„Hned jsem věděl, že se vyléčí, protože ji znám. Když jsem v noci ležel v posteli a přemýšlel o tom všem, co se přihodilo, říkal jsem si, že svoji mámu znám a že rakovinu porazí, protože je to vážně silná žena,“ líčil Vrána.

„Hrál jsem hlavně pro ni,“ pokračoval. „I když teď nastupuju za Washington, vím, že se dívá a že jí dělám radost. Zůstává pozitivní a na rakovinu už nemyslí. Prostě je šťastná.“

Vrána o své zkušenosti promluvil v rámci kampaně Hockey Fights Cancer (Hokej bojuje s rakovinou), kterou zámořská NHL pravidelně spouští v říjnu či listopadu už od roku 1998. 

Slavná liga se vždycky na chvíli „oblékne“ do fialové. Rozhodčí nosí na helmě logo kampaně, ligové hvězdy vyjíždí na led ve speciálních dresech a na různých místech se setkávají s obětmi zákeřné choroby. Výtěžek z prodejů uniforem a další příspěvky pak putují přímo na boj s rakovinou. Loni NHL vybrala 3,8 milionu dolarů (přes 80 milionů korun).

Letos osvětu šíří jen virtuálně, příběhy, jako je ten Vránův. Stadiony jsou kvůli koronavirové pandemii zavřené, do nemocnic hokejisté také nemůžou.

„Už jsem se toho účastnil a je to dobrá věc,“ zavzpomínal kanonýr Washingtonu na jednu z dřívějších akcí. „Když s těmi lidmi mluvím na ledě nebo je navštívím v nemocnici, vím, čím si procházejí. Já sám jsem to nezažil, ale máme zkušenost v rodině.“

Momentálně je Vrána znovu ve Švédsku, kde dře na další sezonu NHL, která by měla vypuknout v lednu.

Závěr té minulé mu úplně nevyšel. V play off ani jednou nebodoval. Nicméně před pandemií covidu-19 zářil jako nikdy předtím. V nekompletní základní části si vylepšil osobní maxima na 25 gólů a 52 bodů. Zopakování těchto čísel by mu kvůli končící smlouvě přišlo vhod.