Po čtyřech porážkách v pěti zápasech je jasné, že Sparta prochází menší krizí. Nedaří se jí plnit principy, které měla v loňské sezoně, nedostává se ke hře, která ji zdobila.

V utkání s Plzní byla ve všech aspektech horší. Ani jednou nevystřelila pořádně na branku. Hráči ani moc neběhali, skoro vůbec se nenabízeli. To je na pováženou a hlubší rozbor. Nemají moc času s tím něco dělat, ale potřeba to je.

Hrozba se jmenovala Adu

Nemyslím, že jde o důsledek cestování. Hráči jsou natolik zkušení, aby si s tím poradili. Někdo namítne, že opory prošly neúplnou letní přípravou, vrátily se pozdě z mistrovství Evropy. Ale Slavia měla na něm mnohem víc hráčů. Trenér Trpišovský je ovšem nasazoval postupně, pro Letenské navíc hovoří kvalitní širší kádr. Navíc odstup od akce je už docela dlouhý.

Z formy je srbský záložník Veljko Birmančević, v uplynulé sezoně jednoznačně nejlepší hráč ligy. I letos má na kontě tři góly, ale zdaleka není tak výrazný jako na jaře.

O výhře rozhodl ghanský útočník Adu, který je nyní skvělý a všichni nabádali sparťanské zadáky, ať si dají na něj pozor, ať ho hlídají. A oni to nezvládli, což vypadá jako další velká chyba, až hloupost, nebo podcenění. Já bych však vyzdvihl jeho kvalitu. Je v v lize krátce, ještě není úplně načtený. U gólu to Plzeň udělala skvěle, to je třeba vidět.

Vůbec je třeba především pochválit Viktorku, jak se na soupeře připravila. Výborně zvolená taktika. Nepustila Spartu vůbec ničemu. Hráči poctivě napadali, nic protivníkovi nedovolili.

O titulu ještě není rozhodnuto

Slavia už vede o sedm bodů, na obhájce Spartu má náskok dokonce bodů devíti. Ale po třetině soutěže se neodvažuji hlásit, že je o titulu rozhodnuto. I když se to hodně píše. Mohou přijít zranění, i když marodka Slavia se spíš nyní vyprazdňuje, únava, svalové potíže. Ale také chřipky, covid, jiné nemoci či hrozby, přijde chladné počasí. Postihnout to může každý tým, stejně jako ztráta formy.

Má však velice dobře nakročeno a dá se říci, že má titul ve svých rukou. Když nebude ztrácet, nikdo ji dohonit nemůže.

V malém derby proti Dukle se znovu střelecky prosadil Tomáš Chorý. To je nesmírně cenný útočník, rozhoduje zápasy. S trenérem hostů Petrem Radou se trochu dostal do sporu, vyčítal mu, že moc padá. S tím souhlasím, na svou postavu – samá ruka, samá noha – by toho mohl ustát mnohem víc.

Na druhé straně nelze nevidět, že dostává od obránce pořád dost naloženo. Klobouk dolů, co všechno vydrží. Sám však umí také rozdat, což je fér. Proto někdy i padne, i když by nemusel, musí se před zákroky obránců trochu chránit. A chce také co nejvíc prospět mužstvu, je to od něj i taková chytristika, šikovnost, až vyčůranost. Ale rovněž inteligence.

Trenérské rošády

Po tomto kole byli odvoláni dva trenéři. Osobně bych pardubického Jiřího Saňáka ještě nějaký zápas podržel. Kádr má mladý, nezkušený, při porážce s Ostravou byli jeho svěřenci v prvním poločase lepší, hosté však fantasticky vystřídali. Chápu jeho vyjádření, že s tím nemůže moc dělat.

U Slovácka bych k výměně sáhnul. Vedení si zvyklo na dobré výsledky a pohyb v horních patrech tabulky, co mužstvo dokázalo s trenérem Martinem Svědíkem, je neskutečná. Teď je však zase starší, nehrálo dobře, dvakrát dostalo rychtu. Už se spekulovalo, že trenér Roman West je v ohrožení. Teď to přišlo.

Mladoboleslavský Patrik Vydra neproměnil třetí penaltu v řadě. Proti švýcarskému Luganu v Konferenční liz tedy opakovanou, ale teď neuspěl proti Karviné a mužstvo to stálo vítězství. Kopl ji šíleně!

Znám ho se Sparty, kdy pendloval mezi béčkem a áčkem. Velmi dobrý fotbalista, sebevědomý, slušný kluk. Útočníci sice radí, že po neproměněné penaltě má na ni jít hráč znova, aby špatné myšlenky vyplavil, ale já bych ho další už nepustil. Vydrys sice sebevědomí má a věří si, ale nechal bych to někomu jinému.

Jihočeši zaslouží od fanoušků podporu

Fanoušci Českých Budějovic jsou rozhození, naštvaní a dávají to jasně najevo. I protesty, odvoláváním vedení, bojkotováním zápasů. Jsou krajně negativní. Na názor i postoj mají právo, mohou se vyjádřit, ale týmu to rozhodně nepomáhá.

Sám jsem to zažil ve Spartě, když se fanouškům nelíbil trenér Jaroslav Hřebík. Nebyli spokojeni s výkony a výsledky, dávali to jasně najevo, ale nehraje se v takové atmosféře fakt dobře.

Připomenu v této souvislosti statečný výkon Olomouce proti silnému Jablonci, kdy poločas hrála v deseti. A diváci křičí vedení ven! Souhlasím s trenérem Tomášem Janotkou, že si jeho svěřenci zasloužili spíš pochvalu a ocenění. Soupeře v početní převaze museli přeběhat, přebojovat.

Situace v Českých Budějovicích je obdobná, mladíci by potřebovali spíš pomoct než je ještě víc srážet. Leží to na nich, nepromění šance, které by v jiných klubech skončily gólem.