Tým Williams prochází jednou z nejtěžších sezon za poslední roky. Letos zaznamenal už 16 větších či menších havárií svých monopostů, což vedlo nejen k finančním problémům, ale také k narušení vývoje vozu a komplikacím pro jezdce.

Celkové náklady na opravy se odhadují na více než 10 milionů dolarů (přes čtvrt miliardy korun), což je pro tým s omezeným rozpočtem extrémně vysoká částka. S ohledem na výdajový strop, který je v současné formuli 1 striktně nastaven, to výrazně ovlivnilo schopnost Williamsu investovat do inovací.

Řada nehod, ke kterým došlo během tréninků, kvalifikací i samotných závodů, postavila tým do složité situace. Nedostatek náhradních dílů se projevil především v druhé polovině sezony, kdy Williams musel opakovaně používat starší specifikace komponentů.

To mělo přímý dopad na výkonnost vozu, neboť jeho konkurenti se soustředili na vylepšování svých monopostů. Proti tomu britská stáj Williams musela řešit primárně přežití a udržení svých vozů na trati.

Piloti museli v některých závodech jezdit s monoposty vybavenými starými součástkami, což zhoršilo jejich pozici v boji s vyrovnaným středem výsledkové listiny Grand Prix.

Thajský pilot Alex Albon přiznal, že tato situace byla frustrující: „Snažíte se dát do toho vše, ale když víte, že váš vůz nedokáže držet krok s ostatními, je to psychicky náročné.“

Logan Sargeant, který měl v sezoně několik těžkých havárií, se ocitl pod tlakem. Část bouraček byla totiž přičítána jeho nezkušenosti a agresivnímu stylu jízdy, což po Velké ceně Nizozemska stálo práci.

Na jeho místo byl povolán 21letý argentinský jezdec Franco Colapinto, který dosud působil ve formuli 2 a byl členem akademie Williamsu.

Ani nováček se však nevyhnul karambolům. I když jeho slibné výkony vzbudily zájem dalších týmů, Red Bull nakonec přestal mít pochopení pro jeho eskapády a Argentinec vypadl z potenciálního seznamu náhradníků za Sergia Péreze.

Williams se snažil situaci zvládnout nejen optimalizací výroby náhradních dílů, ale také revizí interních procesů.

Hlavní inženýr Williamsu Pat Fry přiznal, že náklady na opravy významně omezily možnosti dalších vývojových projektů: „Každý zničený díl nás vrací zpět o týdny. Nejde jen o peníze, ale i o čas, který potřebujeme k výrobě a testování nových komponentů,“ uvedl.

Kvůli nedostatku náhradních dílů musel tým často volit konzervativnější přístup, aby minimalizoval riziko dalších nehod.

To ale snižovalo šanci na zisk bodů. Tato situace vytvořila začarovaný kruh – nedostatek výsledků znamenal menší přísun financí, což dále komplikovalo už tak napjatou ekonomickou situaci.

Mohlo by vás zajímat: