Máte teď po nabitém cyklistickém podzimu trochu volna?

Teď už ne, třetí týden jsem v tréninkovém procesu, předtím jsem měl jen dva týdny volna. Po nabitém podzimu to není moc času na odpočinek, ale bylo hezké počasí, tak jsem se na to vrhnul a pokračuju.

Jste v Belgii a před Vánoci plánujete přijet domů do Stříbra?

Na Vánoce určitě přijedeme do Čech, pokud se to všechno povede. Teď jsem ještě ve Španělsku, trénuju tady a pak se přesunu do Belgie. Je tam momentálně všechno přísnější, tak snad se podaří i přesun do Čech.

Jak v globále hodnotíte prapodivnou sezonu 2020?

Měl jsem skvělý start, v Argentině jsem vyhrál etapu v závodě Kolem San Juanu a forma gradovala, myslel jsem, že graduje na ty největší klasiky jako Flandry a Roubaix. Bohužel přišel první lockdown, ale aspoň bylo dobré počasí a mohl jsem trénovat. Druhou část sezony jsem odstartoval v Itálii dobře, tým mě díky tomu vybral na Tour de France, jenomže jsem měl přetížené koleno a musel jsem se z Nice před startem vrátit.

To hodně zamrzelo, viďte?

Ano. Protože jsem s ní nejdříve nepočítal, pak jsem se do nominace dostal, ale hned jsem musel odjet zpátky. Bylo to obrovské zklamání, opravdu jsem se těšil a cítil jsem dobrou formu. Mohl jsem se prát o dobré umístění. Julian Alaphilippe jel ve žlutém dresu, Sam Bennett vyhrál zelený. Byla by to skvělá Tour plná zážitků. Škoda. Po zbytek sezony jsem se trápil, kvůli tomu kolenu jsem ztratil hodně času.

Nevydařený konec sezony v natřískaném podzimním programu aspoň lehce zvrátilo třetí místo v jedné z etap na Vueltě, ne?

To ano, jsem rád, že jsem tak mohl sezonu uzavřít. Když se zrušilo Roubaix, požádal jsem tým, jestli bych nemohl jet na Vueltu a v jedné etapě jsem bojoval o vítězství. Potěšilo mě to.

Na jaře jste čekal, že vám Deceuninck – Quick-Step zkrouhne platy, a restart sezony pak přišel až v srpnu. Museli jste se uskromnit?

Měli jsme s týmem dohodu, všem nám snížili platy. Bylo to nepříjemné, ale dalo se to samozřejmě čekat. Přežili jsme to tak nějak v pohodě.

Zdeněk Štybar s pětiletým synem Lewisem:

Místy byl pro vás podzim hodně divoký. Po belgické klasice Kolem Flander jste sedl do auta a za dva dny už jste startoval na Vueltě. To musel být zajímavý a možná dost nepříjemný zážitek.

Bylo to náročné. Zvládl jsem to, byť jsem se v prvním týdnu na Vueltě hodně trápil. Flandry jsou těžký závod a přesun autem, to byl očistec. V součtu s tím závodem jsem 22 hodin nespal. Flandry jsou jednou z nejtěžších jednorázových akcí a pak sedět 1 200 kilometrů v autě, to opravdu nebylo jednoduché. Byl jsem rád, že jsem Vueltu dokončil.

Plánujete v zimním období znovu zařadit závody v cyklokrosu?

Rád bych, ale zatím to tak nevypadá. Sezona skončila hodně pozdě, bylo by náročné odteď už za čtrnáct dní závodit v cyklokrosu. Myslím, že ještě nemám takovou formu, abych si to užil.

Když jste na Instagram vyvěsil příspěvek s otázkou, zda jet, nebo nejet cyklokrosové závody, odezva fanoušků a jezdců kamarádů byla jasná. Všichni by vás na blátě viděli rádi.

Jasně, to mě ještě více postrčilo, že bych si cyklokros zajel rád. Zatím to opravdu nevypadá, ale člověk se naučil v této situaci žít ze dne na den. Třeba se to ještě vyvine jinak.

Máte teď vůbec konkrétní plány na nejbližší období?

Jak jsem říkal, na Vánoce chceme jet s manželkou a synem do Čech, ale pak je to nejisté. Měli bychom mít týmové soustředění, kdoví. Byl jsem zvyklý si všechno pečlivě plánovat na delší dobu, jenže teď to moc nejde. Přizpůsobil jsem se tomu, i když jsem měl vždy rád v plánech pořádek.

Moc jste se těšil i na olympiádu v Tokiu, která se (zatím) posunula o rok. Říkáte si, ať už 2020 skončí?

Samozřejmě. Myslím, že všichni doufají v to, že rok 2021 bude lepší, ale těžko říct. Může to vypadat všelijak, může to být i horší. Snad se to nestane, nicméně musíme být soudní a to období nějak překlenout.

Dnes slavíte 35. narozeniny. Už k vám dolétla blahopřání od rodiny?

Ano, už jsme si volali. V rodině jsou všichni zvyklí, že jsem v tomto období roku už asi od patnácti let většinou mimo domov. V Belgii ani v Čechách se v prosinci nedá moc trénovat, takže musím jinam.

Letos v lednu jste na soustředění v Calpe říkal, že kolem sebe vidíte samé mladé pušky, ale sám si staře nepřipadáte. I s pětatřicítkou na krku tedy půjdete do další sezony s tímto odhodláním?

Rozhodně. Jak vždycky říkám, je to u mě ovlivněné tím, že jsem na silnici začal později než většina mých kolegů. Dá se proto říct, že jsem oproti nim o tyhle roky mladší.

Stáj Deceuninck – Quick-Step vlastní Zdeněk Bakala, jenž je současně majitelem vydavatelství Economia, pod které spadá i web Aktuálně.cz.