Norové běžeckému lyžování absolutně dominují. Vždyť v minulé se hned čtyři ženy a šest mužů vešlo do první desítky celkového pořadí Světového poháru. Takovým výsledkem se nemůže chlubit žádná země. 

Přesto Johannes Klaebo poté, co na konci listopadu ve Finsku vyhrál úvodní závod sezony, na Instagram napsal: „Na dlouhou dobu asi poslední závody.“ 

Norský svaz se totiž rozhodl reagovat na vývoj pandemie koronaviru v Evropě a stáhl reprezentanty ze závodů, aby cestováním neriskovali nákazu. Ti tak přijdou nejen o nejbližší zastávky Světového poháru, ale hlavně o lednové Tour de Ski. Zdá se, že se Norové vrátí až na únorové mistrovství světa v německém Oberstdorfu.

Úroveň soutěže tak povážlivě klesne, na nejbližší podniky v Davosu a Drážďanech totiž neodcestují ani týmy Švédska a Finska. 

„Celý rok dřete, abyste byli ve formě, dokonce vyhrajete domácí pohár, a pak na Světový pohár nejedete. Je to zvláštní,“ stěžoval si v rozhovoru pro norskou televizi NRK teprve dvaadvacetiletý Harald Östberg Amundsen.

Toho měla čekat premiérová sezona v seniorském týmu, ale na plnohodnotný start si tedy bude muset počkat. Norský lyžařský svaz se stará o obživu svých závodníků, a ti tak musí jeho rozhodnutí respektovat.

Pro některé z nich, obzvláště reprezentanty, kteří v sezoně počítají každý bod a nepatří mezi největší národní hvězdy, je tato strategie svazu hraniční. Brzy jim totiž hrozí finanční nouze.

„Pokud nezačneme závodit, bude to hodně náročné. Teď se můj příjem pohybuje pod hranicí chudoby,“ přiznal norský běžec na lyžích Sindre Björnestad Skar.

Ročně dostává od svazu jednorázový paušál 200 tisíc norských korun, v přepočtu asi půl milionů těch českých. To je tedy asi 16 a půl tisíce norských korun na měsíc. Minimální mzda se však v Norsku pohybuje kolem 23 tisíc norských korun.

Zbytek platu běžců je dán jejich vyjetými prize money ze závodů a počtem získaných bodů ve Světovém poháru. Tyto prémie tvoří až polovinu příjmu sportovců.

„Nechceme nic riskovat. Nákaza covidem je příliš velké nebezpečí, v nejhorším případě může zničit i kariéru závodníka a to nechceme riskovat,“ argumentuje norský reprezentační trenér Eirik Myhr Nossum.