Ta statistika je hrozivá. V devíti závodech, do kterých sedmadvacetiletá biatlonistka v první části aktuální sezony naskočila, vyrobila na střelnici 56 chyb. Její totální výbuch ve stíhačce v Hochfilzenu, kdy na stojce minula 10 z 10 terčů nechápal nikdo včetně trenérů.  

„Když se do takové situace dostanete, mrzí vás to, chcete se samozřejmě z krize co nejdřív dostat, jenže často čím víc se snažíte, tím hlouběji do krize upadáte a nemůžete se z toho vyhrabat,“ vysvětlovala v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalá biatlonová mistryně světa Kateřina Holubcová Jakešová.

Asi není divu, že asistent trenéra ženského týmu Jiří Holubec skrze rozhovory doporučuje Charvátové pohovor s psychologem, sportovní ředitel a kouč českých biatlonistů Ondřej Rybář zase nabádá k aktivnímu tréninku a vlastní iniciativě, protože zázrak sám od sebe nepřijde.

Logické by bylo reprezentantku, která má blok z jedné konkrétní položky, stáhnout, poslat domů za rodinou, kterou měsíc a půl neviděla, aby dala hlavě odpočinout, a místo toho povolat nějakou jinou, třeba i mladou závodnici, která zalepí místo a nabere zkušenosti.

Jenže není kde brát a veřejně to přiznávají i trenéři. Charvátová sice míjí terče i o pět centimetrů, ale skvěle běhá, což z ní dělá biatlonistku úrovně, které se momentálně žádná z mladých aspirantek nemůže rovnat. 

Skvěle to ilustroval páteční sprint. V něm trápící se Charvátová minula pět terčů z deseti a skončila na 67. místě. Teprve dvacetiletá Tereza Voborníková, která přijela do Hochfilzenu na zkušenou, zapsala pouze jednu chybku, ale umístila se ještě o pět příček hůře.   

Rybář: Mezi juniorkami nejsou osobnosti

Jak se ukazuje, za nejlepší čtyřkou českých biatlonistek je pořádná výkonnostní díra. O střídání generací v reprezentaci se mluví už několik sezon. Vlastně od doby, kdy po tratích přestala kroužit Gabriela Koukalová. Pak se k jejímu konci přidala i čerstvá maminka Veronika Vítková a situace byla ještě vážnější.

Jenže pověst vycházející hvězdy potvrdila Markéta Davidová a strach o výsledky zaplašila. Ta si na startu aktuální sezony sice také prošla drobnou krizí. Ale vrátila se k pomalejší práci se zbraní, dosáhla tím na čisté položky a zase u jejího jména skáčou výsledky v první desítce.

Bolest českého ženského biatlonu ovšem odhalila Charvátová v nesnázích. „Musíme počkat, juniorky tam nějaké máme, ale nejsou to ty osobnosti, které by o sobě daly vědět,“ posteskl si Rybář.

U mužů se přitom generační obměna daří lépe. Poté, co odešel Jaroslav Soukup a loni se rozloučil Michal Šlesingr, se Rybářovi daří do týmu implementovat mladé tváře. Pomohlo i to, že ještě k jedné sezoně přemluvil Ondřeje Moravce, který je pro juniory studnicí znalostí.

Tomáš Mikyska, Milan Žemlička, koneckonců i už o něco zkušenější Jakub Štvrtecký se tak ještě stále mají od koho učit, ale zároveň jsou schopni podržet tým ve štafetě nebo třeba i postoupit ze sprintu do stíhačky.

Oproti tomu je situace u českých biatlonistek vážná. V Pořadí národů klesly už na 11. místo, které by na konci sezony znamenalo možnost nasazení pouze čtyř reprezentantek do závodů příštího ročníku Světového poháru místo aktuálních pěti. Do klasifikace se započítávají tři nejlepší bodové výsledky ze sprintu, vytrvalostních závodů a body ze štafet.

Manko na momentálně desáté Švýcarky, a tedy na příčku zaručující kvinteto závodnic je pouze 16 bodů, to by při rostoucí formě Davidové snad neměl být problém dohnat. Ale pozor na to, příští sezona už nepřipustí kompromisy, bude totiž olympijská.