„Tomáš Řepka žil v permanentním vzteku.“ Věta, kterou začíná vzpomínkový text o českém obránci na serveru Planet Football. Přináší originální vyprávění o fotbalistovi, který díky pětiletému angažmá ve West Hamu United zanechal v anglickém fotbale významný otisk.

Titulek? Óda na Tomáše Řepku, nejzlostnějšího fotbalistu v historii.

„Navzdory tomu, že hrál Serii A, Premier League a za reprezentaci České republiky, byl nejvíce proslulý pro své zuřivé výbuchy. Roy Keane proti němu vypadal jako koťátko,“ používá autor srovnání s legendárním irským bojovníkem Manchesteru United a jednou z největších osobností v historii soutěže.

„Proti Keaneovi jsem měl tu čest hrát dvakrát a jako koťátko mi teda moc nepřišel. Byl tvrdší a agresivnější než já. Jasně, já svou hru prokládal nějakými průpovídkami a občas blikancem, ale on to opravdu řezal,“ oponuje s úsměvem Řepka.

Bývalého sparťanského stopera označuje web za fotbalistu známého svými neobyčejnými hlavičkovými schopnostmi, ostrými skluzy, ale také upřímným, pravdivým přístupem, kdy za každých okolností nechával volný průchod svým skutečným emocím. 

Připomíná, že to bylo právě jeho plné odhodlání, které v roce 1998 zaujalo italskou Fiorentinu a přesvědčilo ji, aby tehdy čtyřiadvacetiletého stopera vykoupila z pražské Sparty.

„Řepka se připojil k Francescu Toldovi, Manuelu Rui Costovi, Gabrielu Batistutovi nebo Nuno Gomesovi a vytvářel s nimi nezapomenutelnou éru toskánského klubu,“ vzpomíná autor na tříleté Řepkovo angažmá v dresu Fialek, ovšem zmiňuje také rozšiřující se sbírku jeho červených karet. Ve Fiorentině jich viděl během tří sezon hned šest.

„Upevňoval svou horkokrevnou reputaci. Kterýkoli muž připravený postavit se Pierluigi Collinovi si zaslouží náš maximální respekt za svou naprosto bezstarostnou naivitu,“ připomíná autor slavný „face to face“ výstup proti italskému sudímu na Euru 2000 během silně vypjatého duelu s Nizozemskem.

Sám Řepka tvrdí, že neměl problém se Collinovi postavit, i díky tomu, že se oba muži znali z italské ligy. „Když jsme na sebe řvali po té prokleté penaltě na Euru, do určité míry to byla komedie, show. Já mu sprostě nenadával, on mně taky ne. Ale vytočený byl, málokdo si na něj dovolil, možná proto je moje video s ním pořád jedním z nejsdílenějších podobných incidentů.“

Dle autora článku nebylo překvapením, že si zanedlouho poté Řepku vyhlédl West Ham, „tým s horkokrevnou pověstí a fanouškovskou základnou plnou šílených skinheadů“. Český obránce měl zajistit ocelovou ochranu pro mladé anglické hvězdičky, jakými v té době byli Joe Cole, Michael Carrick nebo Jermain Defoe.

Řepka byl vyloučen hned při svém prvním startu proti Middlesbrough a druhou červenou viděl ve svém třetím duelu při výprasku 1:7 od Blackburnu.

Když ho sudí v roce 2002 poslal předčasně pod sprchy i ve vánočním duelu proti Fulhamu, napsal novinář Jon Brodkin v listu The Guardian: „Řepka nám nebude chybět, pokud už za West Ham nikdy nenastoupí.“

Z té doby je také incident, který by rodák z Brumova-Bylnice nejraději vzal zpátky. „Co mě mrzí, to byla šarvátka v utkání proti Boltonu. Připletl jsem se do strkanice a hlavičkou jednomu ze spoluhráčů zlomil nos. Měl jsem vztek, protože mi předtím roztrhl obočí. Myslím, že to byl Youri Djorkaeff, ale už přesně nevím,“ vzpomíná v rozhovoru pro Aktuálně.cz. 

Řízný brousek si ovšem nakonec získal u Kladivářů pevné místo. Dle článku v Planet Football nejprve redefinoval slovo vztek, aby v dalším průběhu angažmá předváděl jazzovou interpretaci termínu „odpovědnost“.

V roce 2003 po sestupu navzdory zisku 42 bodů, jež obvykle pohodlně stačí na záchranu, Řepka zůstal na rozdíl od řady jiných opor Kladivářům věrný. A když z klubu v roce 2006 odcházel, měl v tehdejším Upton Parku status kultovní klubové osobnosti.

Autor zmiňuje, že českému obránci velmi pomohl kouč Alan Pardew, který ho začal stavět na post pravého obránce. Časté výbuchy tam byly pro tým méně škodlivé. 

Byl sice vyloučen za úder hlavou během ostudné domácí porážky s Prestonem v březnu 2005, postupně ale dokázal svou hru „vyčistit a nechal svou defenzivní sílu hovořit samu za sebe“.

West Ham se dokázal vrátit do Premier League, Řepkovo turbulentní angažmá v Londýně ale zanedlouho skončilo. Ve svých dvaatřiceti letech v lednu 2006 odešel zpět do vlasti, nikoli do Slavie, jak mylně článek uvádí, ale samozřejmě do Sparty.

Hammers v jeho posledním duelu porazili Fulham 2:1 a fanoušci se s českým stoperem loučili dlouhým skandováním jeho jména. Až se obávaný tvrďák neubránil slzám dojetí.

„Za ty dva roky, co jsem tady, se dramaticky zlepšil v disciplíně a profesionálním přístupu. Byla radost s ním pracovat. Má horkou hlavu, ale teď už se dokáže kontrolovat a jeho výkony byly na nejvyšší úrovni,“ loučil se s Řepkou trenér Pardew.