Česká tenistka si ale odmítá na jakkoli stěžovat. „Musíme se s tím naučit žít,“ vzkazuje Kvitová tenisovým kolegům. Předloňská finalistka úvodního grandslamu sezony dokáže pochopite jejich frustraci, stejně tak ale strach Australanů a z něj plynoucí přísná opatření.

„Vím, že je to těžké, hlavně pro ty, co jsou úplně zavření. Ale všichni jsme do toho šli s tím, že se něco podobného může stát,“ hájí česká tenistka organizátory a oponuje těm, kteří prohlašují, že o možnosti přísného lockdownu před příletem nevěděli.

„Všichni jsme si mysleli, že budeme mít štěstí a bude všechno v pořádku, ale možnost tvrdé karantény tady byla. Australský tenis se snaží všem pomáhat, dávat na pokoje vybavení k tréninku,“ říká třicetiletá hráčka v rozhovoru pro Tennis Majors.

Kvitová je jednou z těch šťastnějších. Během příletu se v letadle nesetkala s nikým nakaženým a tak může využívat denní pětihodinnové vycházky na trénink. Co jiným k plnohodnotné přípravě nestačí, zkušená Češka kvituje.

„Abych byla upřímná, stačí mi to. Na kurtu jsem hodinu a půl i s rozcvičkou, další hodinku v posilovně. Pro mě úplně v pohodě. Chápu, že pro většinu ostatních je to málo, ale já stárnu, takže musím své tělo trochu šetřit,“ vysvětluje současná světová devítka.

Zimní příprava byla tvrdá a tak je Kvitová ráda za nynější poněkud odpočinkovější režim.

„Užívám si volný čas, i když jsem zavřená. Koukám na nějaké seriály, dávám si kávu, čtu si. A samozřejmě dělám i nějaké fitness. Pořád je co na práci,“ popisuje svou částečnou hotelovou karanténu. Na Netflixu zkoukla romantickou sérii Bridgertonovi, pak se vrhla na českou produkci. Čte detektivky a hodně času zaberou i telefonáty s přáteli a rodinou.

V Melbourne řešila potíže s domluvenými tréninkovými partnerkami. Američanka Amanda Anisimovová měla pozitivní test v Abú Zabí, její náhradnice a krajanka Jennifer Bradyová byla v letadle s pozitivním a tak se Češka nakonec prohání po dvorci s Chorvatkou Petrou Martičovou.

Kvitová potvrzuje slova Barbory Krejčíkové o přísné ostraze na hotelu.

„Zejména na začátku to bylo hodně striktní, nakažení v letadlech tady všechny vyděsili, což chápu. Ani nemůžeme otevřít dveře na chodbu, jedině v případě, když zaklepou, že nám nesou jídlo.“

S ostatními tenistkami nemluví, prakticky nedochází k žádné interakci. 

„Nikoho nevídám, s nikým nemluvím. I když jedeme autobusem na trénink, musíme dodržovat velké rozestupy. Jen předtím než nastoupíme na kurt, dezinfikujeme si pětkrát ruce. Je to velmi přísné, ale nutné. Musíme dodržovat pravidla,“ říká Kvitová.

Z jejích slov je cítit vděčnost za to, že může dělat to, co v životě miluje nejvíc. „Strašně si vážím toho, že tady můžu být a hrát tenis. Musíme si toho vážit. Na světě je spousta lidí, kteří ztrácejí zaměstnání. Jsem vděčná, že můžeme být aktivní a bojovat na kurtech.“

Konkrétní sportovní cíle si do sezony nedává. Chce především zůstat zdravá. „Pochopitelně chci hrát dobrý tenis, o to se ostatně snažím celou kariéru,“ usmívá se dvojnásobná wimbledonská šampionka.