Volby předsedy a dalších členů vedení ČOV se uskuteční 26. února. Kvůli pandemii koronaviru nebudou spojeny se zasedáním pléna. ČOV označil výtky ČUS za „nesourodý seznam nepodložených obvinění“.

Unie vyčítá Kejvalovi, že nereagoval na výzvy ke změně stanov. Ty současné podle ČUS mimo jiné omezují volební právo některých členů včetně samotné České unie sportu.

Hlasovat totiž mohou členové organizačních složek a komisí, kteří jsou jmenováni bez přímého vlivu samotných členů. „Velká část členů ČOV – včetně těch zakládajících – byla rozhodnutím výkonného výboru, tedy nikoliv nejvyšším orgánem, odsunuta do pozic, kdy nemá možnost účastnit se pléna a volit,“ uvedl místopředseda ČUS Marek Hájek v tiskové zprávě.

„O změnách se Jiří Kejval přes řadu výzev odmítá čtyři roky bavit a strká před těmito otázkami hlavu do písku,“ dodal.

Výkonný výbor ČUS tvrdí, že Kejval ignoruje výzvy k demokratickému řízení ČOV a transparentnímu informování členů o jeho hospodaření.

„Jiřímu Kejvalovi se nepodařilo semknout sportovní prostředí a zavést rovnoprávné postavení členů ČOV. Jeho ohýbání stanov, zákulisní praktiky, manipulace a nepřímé jednání nedává naději nasměrovat ČOV zpět k jeho původnímu poslání,“ pokračoval Hájek.

„Vyhýbání se požadavkům členů, autoritářský přístup, snižování podpory svazů na úkor nárůstu nákladů na vlastní provoz, to by neměla být vizitka předsedy takové organizace,“ dodal.

Za Kejvalova vedení se podle ČUS zásadně snížil podíl finančních příspěvků sportovním svazům od společnosti Česká olympijská, tedy z olympijského marketingu. Podíl plnění ve prospěch svazů činí jen 3,1 procenta z výkonů společnosti oproti 23,4 procenta v období před Kejvalovým nástupem.

Finanční příspěvky svazům z tohoto zdroje klesly za jeho předsednictví (2013-2020) o 149,43 milionu korun, tedy o 79 procent. Vyplývá to ze zprávy pro svazy od končícího člena výkonného výboru ČOV Karla Bauera, který loni na podzim rovněž vystoupil proti Kejvalovi.

ČUS znovu kritizovala, že se olympijských her a jiných olympijských akcí účastnilo v letech 2012 až 2017 na pozvání ČOV celkem 19 státních úředníků. Olympijský výbor jim hradil náklady, přestože nebyli součástí olympijské výpravy. Podle právní analýzy ČUS se tím zaměstnanci ministerstva školství, kteří rozhodovali o dotacích, dostali do střetu zájmů.

„Přijetí plnění mohlo mít vliv na jejich následné rozhodování o stanovení pravidel pro podporu sportu a pro financování činnosti samotného ČOV,“ uvedla advokátní kancelář. ČOV už dříve uvedl, že takové cesty jsou běžnou praxí i v zahraničí.

Kejval už před plánovanými podzimními volbami odmítl, že by ČOV řídil autoritativně. Veškeré projekty prý konzultuje se zástupci svazů. Dnešní stanovisko ČUS olympijský výbor znovu komentovat nechtěl.

„Česká unie sportu, která stojí před soudem a je obžalována z několika trestných činů v kauze sportovních dotací, řeší svoje vlastní problémy tímto způsobem, což českému sportu nepomáhá a nás to velmi mrzí,“ uvedla tisková mluvčí Barbora Žehanová.

„Jedná se o nesourodý seznam nepodložených obvinění, na všechny konkrétní věci jsme už mnohokrát odpovídali a nevíme, co bychom k tomu měli víc říkat,“ dodala Žehanová.

Kejval řídí ČOV od roku 2012, kdy v čele vystřídal Milana Jiráska. Poprvé bude mít ve volbách protikandidáta. Tím je Filip Neusser, kterého nominoval svaz pozemního hokeje. Dění před volbami bylo nezvykle vyhrocené už před původním podzimním termínem. Kejvala kritizoval nejen Neusser, ale také předseda ČUS Miroslav Jansta.

Volební plénum se na podzim kvůli koronaviru neuskutečnilo a náhradní termín ČOV stanovil na 26. února. Vzhledem k pokračujícím omezením se bude předseda i další členové vedení volit tajně mimo plénum. Delegáti budou házet volební lístky do urny od 10:00 do 15:00 v pražském sídle ČOV.