Rakoncaj celý život inklinoval k prvovýstupům, jako jediný na světě například vylezl na obávanou K2 ze severu i frekventovaným Abruzziho pilířem a stal se prvním horolezcem světa, který tuto obávanou horu zdolal dvakrát. V současnosti se úspěšně věnuje i podnikání. Jím založená a vlastněná firma Sir Joseph patří k úspěšným výrobcům a prodejcům sportovního oblečení a dalšího outdoorového vybavení.

Rakoncaj, zvaný také Rak nebo Joska, ovlivnil několik generací lezců. Je známý jako nesmiřitelný odpůrce používání kyslíku a komercionalizace horolezectví, kvůli svým názorům se nebojí jít do konfliktu s dalšími známými horolezci.

„Od mých časů se lezení v Himálaji totálně změnilo. Šerpové udržují trasy fixních lan, kterými stoupají komerční expedice. V naprosté většině se leze s kyslíkem. Klienti, kterých jsou tisíce, mají luxusní servis. O vše se starají Šerpové. V základním táboře jsou restaurace a bary. Což je z mého hlediska absolutně nepřípustné. Už nedochází k dobývání hor, ale k turistice na fixních lanech, kde se pohybuje třeba 50 či 100 lidí,“ uvedl nedávno pro Aktuálně.cz. 

Z pískovců do velehor

Rakoncaj se narodil v roce 1951 ve Dvoře Králové nad Labem. V osmi letech se přestěhoval spolu s rodiči do Turnova z podkrkonošského Mostku. Již od mala lezl po nedalekých pískovcových skalách, později přidal Tatry a Alpy. Poprvé výrazněji upoutal pozornost horolezecké veřejnosti v roce 1977, kdy zdolal prvovýstupem severní stěnou Kalanku (6963 metrů nad mořem). Následovaly další uznávané prvovýstupy.

V roce 1983 vystoupil jako člen italské expedice na druhou nejvyšší horu světa K2 (8611 m) v pohoří Karákoram. Na stejný masiv se vrátil v roce 1986, aby se stal prvním horolezcem světa, který jej zdolal dvakrát. Překonán byl až v roce 2001.

„První byla klasická expedice. Mimo Evropu jsme byli čtyři a půl měsíce. A cesta severním pilířem byla náročnější. Poslední úsek se jde bez lan, má sklon až šedesát stupňů. To vše nad výškou 8000 metrů. V Abruzziho pilíři jsou zbytky po starých expedicích, orientace je tam daleko jednodušší. Dokonce jsem tam tehdy lezl bez cepínu,“ srovnal kdysi obě výpravy.

Následovaly další osmitisícovky – Lhoce Šar (1984), Broad Peak (1986), Annapurna (1988), Manaslu (1989), Čo Oju (1990), Šiša Pangma (1990), Nanga Parbat (1992). Na přelomu 80. a 90. let lezl jako profesionální horolezec v barvách mezinárodního týmu L’Espirit d’Equipe.

Jen nejvyšší vrchol světa Mount Everest mu třikrát odolal. Jednou měl Rakoncaj k vrcholu půl kilometru (v roce 1987), podruhé 200 metrů (1988) a při jeho třetím pokusu pokazil plány první české expedice na Mount Everest (1994) vytrvalý sníh. Podle jeho vlastních slov jej však tento neúspěch příliš nemrzí. „Zajímaly mě prvovýstupy… Proč bych měl sbírat Everest?“

Na hraně smrti

Při zdolávání nejvyšších světových velikánů se Rakoncaj několikrát ocitl na hranici života a smrti. Jeho první výstup na K2 provázelo dramatické přenocování s Italem Agostinem da Polenzou ve výšce 8550 metrů těsně pod vrcholem. Oba tehdy přežili asi jeden z nejvyšších bivaků v historii horolezectví.

„Bivak s Agostinem, to byl zážitek na celý život. Už bych to nikdy nechtěl prožít,“ vzpomínal po letech Rakoncaj. „Kvůli němu jsem, myslím, nevylezl ve čtyřiadevadesátém Everest, protože jsem si uvědomil, že bych tam musel zůstat pod vrcholem přes noc ve výšce 8500 metrů. A to se mi moc nechtělo,“ podotkl.

Při svých výstupech Rakoncaj nikdy nepoužil umělý kyslík z lahve: „Je to totální degradace. Kdo vylezl Everest s kyslíkem, tak jej prakticky nevylezl.“ Stejně tak má negativní názor na komerční expedice: „Takové využití hor je absolutně špatná záležitost. Ano, jsou milovníci hor, ale v komerčních expedicích jsou z devadesáti procent lidé spjatí s byznysem, reklamou – a chtějí být zajímaví vůči svému okolí.“ Poté, co se rozhodl skončit s lezením po vysokých horách, se vrátil k lezením po skalách.

Z nouze ušil zavedenou firmu

V civilním životě Rakoncaj vystudoval strojní průmyslovku v Jičíně a v letech 1970 až 1989 pracoval v konstrukci podniku Dioptra Turnov. V roce 1971 si začal šít oblečení do hor, neboť v tehdejším komunistickém Československu byla o kvalitní vybavení velká nouze. 

O tři roky později si neoficiálně založil firmu Rakoncaj, která se jako jedna z prvních výlučně zaměřila na výrobu speciálního expedičního horolezeckého oblečení a doplňků, které sám na sobě prověřoval při horolezeckých výstupech na nejvyšší hory planety. 

Rakoncaj je ženatý a má dvě již dospělé děti – syna Lukáše a dceru Lucii. Je majitelem rodinné firmy Sir Joseph, která šije péřové spací pytle a oblečení pro horolezce. Ve firmě pracují i jeho děti. Vydal také několik knih a mezi jeho koníčky patří létání s ultralehkými letouny, které si také sám sestrojil.

„Horolezectví jsem nikdy nestavěl na první místo, jako jediný smysl života – tím pro mne byla, je a bude moje rodina a všechno, co s ní souvisí,“ řekl kdysi Rakoncaj. 

Rakoncajovy narozeniny připomněl i renomovaný zpravodajský účet Everest Today