Debatují o postupu vůči Číně v souvislosti se zimním sportovním svátkem včetně účasti na olympiádě. K bojkotu ZOH, které se uskuteční za deset měsíců, začátkem února vyzvala skupina 180 lidskoprávních organizací.

Národním vládám zaslala otevřený dopis, v němž upozorňuje na zacházení s příslušníky národnostních menšin, jako jsou Tibeťané, Ujgurové, etničtí Mongolové žijící v Číně nebo obyvatelé Hongkongu.

Skupina tak učinila poté, co u Mezinárodního olympijského výboru (MOV) neuspěla s apelem na odebrání pořadatelství her Číně. MOV argumentoval, že je sportovní organizací, která se nechce zaplétat do politiky. Stejný postoj tehdy vyjádřil i sportovní ředitel Českého olympijského výboru (ČOV) Martin Doktor.

Administrativa nově zvoleného amerického prezidenta Joea Bidena se ale tématem zabývá. Na definitivní rozhodnutí je dost času.

„Ještě nějaká doba do těchto her zbývá. Nechci říkat žádný termín, ale takové diskuze probíhají. Je to něco, o čem určitě chceme diskutovat,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí.

„Společný postup bude nejen v našem zájmu, ale také v zájmu našich spojenců a partnerů. Takže tohle je jedno z témat, které je na stole,“ dodal.

Čína jakákoliv obvinění z porušování lidských práv odmítá. Tvrdí, že výzvy k bojkotu zimních olympijských her mají čistě politické motivy. „Politizace sportu je v rozporu s olympijskou chartou, škodí zájmům všech sportovců a mezinárodnímu olympijskému hnutí,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien v reakci na zprávy americké strany.

Vyjádřil přesvědčení, že olympijský výbor USA ani zbytek mezinárodního olympijského hnutí by se k takové aktivitě nepřipojil. „Společně se všemi stranami uspořádáme úspěšné a velkolepé hry,“ doplnil.

Bojkoty z politických důvodů poznamenaly dvoje letní olympijské hry v 80. letech minulého století. V Moskvě 1980 kvůli sovětské invazi do Afghánistánu chyběly týmy řady západních zemí včetně USA. Naopak do Los Angeles 1984 nepřicestovaly Sovětský svaz a další socialistické státy včetně tehdejšího Československa.