Vaše kariéra je doslova raketová. Co je pro jezdce nejnáročnější, když tři roky po sobě závodí s jiným vozem?
Ve své kariéře jsem už několik přestupů zažil. Všechno to začalo v motokárách, takže jsem se postupně naučil, jak se s novou technikou sžívat, na co si dát pozor a na co se naopak soustředit. Co mi ale jednotlivé přestupy hodně usnadnilo, byly natestované kilometry před prvním závodem. Proto jsem předchozí sezony začínal s pocitem, že to auto téměř celé znám. Letos jsme ale bohužel nestihli odjet potřebný počet kilometrů před sezonou, a tudíž se s autem ještě pořád poznávám.
Proč jste pro další postup zvolil právě Škodu Fabia R5? V této kategorii je přece celá řada jiných možností.
Pro Fabii jsme se rozhodli hned z několika důvodů. Hlavním byl fakt, že auto stálo na dílně Vančík Motorsport a bylo plně připraveno vyrazit na rychlostní zkoušky, včetně všech náhradních dílů. Z toho důvodu jsme se i rozhodli se společně s ACA zažádat o podporu Škody Auto, a stát se tak dealerským týmem. To se podařilo a vznikl tým ACA ŠKODA Vančík Motorsport. Posledním důvodem je taky historie tohoto auta. Je to vůz s výrobním číslem 004, se kterým závodil Jan Kopecký.
Jak je v současné ekonomicky náročné době těžké sehnat sponzory pro boj o čelné příčky v domácím šampionátu?
Bohužel covidová situace se dotýká všech firem a není lehké dát dohromady potřebný rozpočet. Nicméně po usilovné práci všech v týmu se nám podařilo sehnat dost partnerů na to, abychom mohli letošní sezonu v nejvyšší kategorii odjet.
Jen pár natrénovaných kilometrů
Proč padla volba na spolupráci právě s týmem Vančík Motorsport?
Má spolupráce s Vančík Motorsport je mnohem hlubší, než jak to na první pohled vypadá. Začala už v roce 2018, když jsem končil s motokárami a přecházel do rallye. S Jardou Vančíkem jsme se poznali právě v motokárách a sedli jsme si profesně i lidsky. Rozhodli jsme se tedy navázat na spolupráci, která se týká mě v rallye a Jardových dvou dětí v motokárách.
Kolik jste toho před začátkem sezony stihl se Škodou Fabia R5 natrénovat?
S Fabií jsem najezdil pouhých 90 kilometrů. Čekali jsme dlouho, jestli se letošní sezona rozjede, proto nám nezbylo tolik času na testování. Dalším důvodem bylo složité organizování testu, abychom splnili všechna hygienická opatření.
Jak rychle jste se sžil s novým navigátorem Dannym Perseinem, který je už vaším čtvrtým kopilotem?
S Dannym jsme si sedli, nějakou dobu se známe a pokus o navázání spolupráce proběhl už dříve. Je to pečlivý a spolehlivý člověk, což je pro roli spolujezdce hlavní. Taky jsme si sedli lidsky.
Diváci podél trati chyběli
V čem byla letošní Valaška kvůli protikoronavirovým opatřením jiná, než na co byli účastníci domácího rallyového šampionátu zvyklí?
Změny přišly hned v přípravě na závody, kromě klasických formalit bylo potřeba zajistit testování na covid-19 u všech členů týmu a také jejich počet byl omezený. Když k tomu přidám nošení respirátorů, omezení kontaktu s ostatními posádkami, zrušení slavnostního startu a tak dále, jednalo se o jinou soutěž, než jsme do loňského roku byli zvyklí. Nejvíc ale utrpěli diváci, kteří museli celou soutěž sledovat z domu, a ne za páskou na erzetách. Na druhou stranu patří velký respekt a poděkování pořadatelům, že dokázali v téhle nelehké době soutěž uspořádat.
Loni jste se stal historicky nejmladším vítězem Peugeot Rallye Cupu. Co vám dala sezona v autě specifikace R2?
Peugeot mi dal určitě hodně, bylo to pro mě první profesionální závodní nářadí. Hodně jsem se s ním naučil o technice i při prvním startu v mistrovství ČR.
Jak se na vás dívali soupeři z české rallyové elity před startem Valašské rallye a jak v jejím cíli, kde jste řadu z nich – i o generaci starší – dokázal porazit?
Všichni kolem nás, a to nejen soupeři, ale i lidi ze servisu a fanoušci čekali, jak se nám při prvním startu povede a kde se budeme pohybovat. Největší „zvědavost“ asi byla, kdo si z trojce mladých jezdců (já, Adam Březík, Erik Cais) povede nejlépe. Po soutěži jsme se setkali s hodně velkou odezvou, gratulací nám s Dannym přišlo víc než dost, a to dokonce od Honzy Kopeckého nebo pořadatele Jaromíra Tomaštíka.
Čekal jste, že hned v úvodu sezonu budete bojovat o stupně vítězů?
Takový nástup nečekal nikdo z nás. Vzhledem k najetým kilometrům před soutěží a cíli, kterým bylo, že Valaška bude pro nás velký test, kde získám potřebné zkušenosti a sehraju se s Dannym, jsme byli všichni se vstupem do nové sezony nad míru spokojeni.
Sny si plní právě teď
Je „bedna“ v MČR teď tou postupnou metou, o niž chcete bojovat?
Před sezonou jsme si všichni společně v týmu sedli a dohodli se, že letos pro nás není důležitý výsledek, ale počet najetých ostrých kilometrů. Chtěli jsme začít okolo desátého místa v absolutním pořadí a na konci roku se stabilně pohybovat v top 5.
Útok na stupně vítězů jste tedy plánovali až příští sezonu?
Ano, ale opak je pravdou a my jsme sezonu zahájili bednou v hodnocení mistrovství České republiky. Výsledek je ale pro nás pomyslnou třešničkou na dortu, protože letošní rok je pro nás o učení se a hlavně pro mě o poznávání auta. Když budeme na Šumavě desátí, nic se nestane. Důležité jsou získané zkušenosti.
Jaké jsou vaše další plány pro letošní ročník? Chcete vedle domácího šampionátu vyzkoušet i nějakou soutěž v zahraničí?
Máme v plánu odjet celý „velký“ mistrák. K tomu možná přidáme účast na některých sprintech jako test právě na český šampionát. O zahraničním startu zatím neuvažujeme, přece jen nemám zatím s autem moc odjeto. Pak je tady stránka finanční, která nám to zatím taky neumožňuje.
Máte nějaký rallyový vzor a vysněné auto, které byste jednou rád pilotoval?
Já si svou vysněnou jízdu plním letos. Dalším milníkem by pro mě byla účast v mistrovství Evropy s tímhle vozem a možnost srovnání s evropskou špičkou, která bude ještě o level výš než u nás. Když jsem vstoupil do rallye, řekl jsem, že mým vzorem je Jarda Vančík kvůli jeho přístupu. Na tomhle se nic nezměnilo, a naopak jsem velmi rád, že můžu s Jardou spolupracovat na takové úrovni v rallye či v motokárách i v životě.