Nechybělo moc a Hamilton v domácí Grand Prix přišel o vítězství. V posledním kole se mu doslova přetrhla namáhaná přední pneumatika. Brit ovšem nezpanikařil a před stíhajícím Maxem Verstappenem dovezl svůj Mercedes na prvním místě.
Něco podobného viděli fanoušci formule 1 už v roce 1979. Tehdy ale chyběl šťastný konec. Gilles Villeneuve se v Zandvoortu vavřínů nedočkal.
Pilot Ferrari se v desátém kole Velké ceny Nizozemska ujal vedení, když předjel Alana Jonese s Williamsem. Od té doby se držel v čele, než mu po 36 kolech Australan předjížděcí manévr vrátil. Jenže pak po pár minutách ukázaly kamery rudý vůz z Maranella na trávě se zničenou levou zadní pneumatikou.
Avšak Villeneuve se nerad vzdával. Bez ohledu na zničené zadní kolo se vrátil na trať a s „tříkolkou“, z níž létaly jiskry, pomalu dojel do boxů. Protože měl před sebou skoro celé kolo dlouhé přes čtyři kilometry, devastace monopostu pokračovala.
Poškodil se i přední závěs, takže formule s číslem 12 jela fakticky už jen po dvou kolech. Jedno bylo na řízené nápravě a jedno na poháněné, a to ještě křížem. „Je to zázrak, že vůbec jede,“ ocenil Kanaďanův heroický výkon komentátor BBC Murray Walker.
Méně nadšený byl konstruktér monopostu Ferrari 312T4. Bezradný Mauro Forghieri obhlédl v depu poničený vůz a jen zakroutil hlavou. Kvůli zničeným závěsům obou náprav pro Villeneuva tento závod skončil.
Byla to škoda, protože z 24 monopostů na startu jich ten srpnový den Grand Prix dokončilo jen sedm. Smolaře z Ferrari mohlo aspoň trošku potěšit snad to, že zajel nejrychlejší kolo závodu.