Jako hráč zažil Zúbek brněnský fotbal v rozkvětu. Za Lužánky chodily na fotbal běžně více než 20tisícové návštěvy a Zbrojovka byla v té době v nejvyšší soutěži jednou třetí, dvakrát čtvrtá.

Teď vidí majitel 358 ligových startů jihomoravský klub ve zcela opačném rozpoložení. Ve druhé lize s pouhými dvěma výhrami a třeba i ostudným domácím výpraskem 1:6 od Varnsdorfu v zádech. Na čtrnáctém místě mezi šestnácti.

Vy sice vedete B-tým ve třetí nejvyšší soutěži, ale co s vámi dělá pohled na situaci brněnského „áčka“?

Není to nic příjemného, ale jsme si vědomi, že to nenastalo zničehonic. Ozdravný proces bude nějakou dobu trvat, dostali jsme se na dno. Věřím, že odtud vede cesta už jedině nahoru.

Jenže reprezentační pauzu trávila Zbrojovka bod od posledního místa. Obáváte se dokonce možného sestupu z druhé ligy?

V současné chvíli si to vůbec nepřipouštím. Jsem přesvědčený, že mužstvo jde herně velice nahoru. Bohužel se to zatím nepromítá do výsledků, ale věřím, že je to jen otázka času.

A ve vyrovnané ligové tabulce je to naopak třeba k šestému místu jen šest bodů.

Ano, když to přeženu, klidně můžeme ještě nějakým způsobem hrát i baráž. Ano, bylo by potřeba najet na sérii kontinuálních výsledků a pak už jen vyhrávat, ale stát se to může. Teď jsme nedotahovali zápasy do vítězného konce, může se to otočit.

Jak se Zbrojovka dostala v posledních letech až takhle hluboko?

To by chtělo hlubší analýzu. Z mého pohledu jde ale hlavně o to, že se mužstvo nedoplňovalo takovým způsobem, jak by tehdy bylo adekvátní na první ligu. A ani na to, jak velkým je Zbrojovka klubem. Podcenilo se to. Přitom třeba mládež fungovala a funguje dobře, posouvají se hráči z dorostu. Jenže nebyli hráči, kteří by jim umožnili v „áčku“ nějakou adaptaci. Několik sezon po sobě se zaspalo v doplňování týmu.

Jak to, že se to nepovedlo ani o patro níže?

Pak se to překlopí a ve druhé lize se tým doplňuje ještě hůře. Hráč si vybere raději průměrný ligový tým než druholigový. K tomu se připočítá, že ligové týmy dokázaly dát hráčům lepší podmínky než my. Snad už to tak nebude, hráči se za nás budou rvát a budou hrát druhou ligu s potenciálem první.

Konečně se vyřešila majetková otázka a po Václavu Bartoňkovi převzala klub Regionální hospodářská komora Brno s novým generálním partnerem OneCap. Jak důležitá byla tato změna?

Plány nových vlastníků jsou velice ambiciózní. Kdyby se naplnila alespoň polovina, bylo by to fajn. Věřím, že to neříkají jen tak do větru.

Generální manažer Jan Mynář mluvil o cestě mezi elitní českou šestku.

Ano, ale je třeba si uvědomit, že je to na delší dobu. I noví vlastníci to tak prezentují. V posledních letech nejsou výsledky. A když se k tomu přidá, že nepracujete v dobrých podmínkách a platy se zpožďují, tak přijde blbá nálada, jak říkal Václav Havel.

Novým vlastníkům se podařilo získat také zajímavá jména do sportovního úseku klubu. Co říkáte na Martina Jiránka s Janem Polákem?

Martin byl velice zkušený hráč, má něco za sebou. Co zažil v zahraničí, to může prodat tady. Může nastartovat klub na úroveň, na kterou byl zvyklý jinde. Posunul se k němu i Honza a je to tandem, který může Zbrojovku nasměrovat tam, kde má být.

V kádru jsou bývalí ligoví hráči Roman Potočný, Jakub Janetzký nebo Denis Granečný. Sázíte na to, aby fungovala kombinace těchto fotbalistů s mladými talenty?

Děláme maximum, aby to fungovalo. Pod trenérem „áčka“ Jardou Hynkem se změnil způsob hry. Je náročný a hráče vysvleče donaha. Co se týče individuální přípravy i týmových schopností. Výsledkově to sice není ono, ale hra se zlepšuje. Mladší hráči museli kvůli zraněním v „áčku“ doplnit stavy a více akcelerovat ve vlastním vývoji. Nicméně věřím, že mají takovou kvalitu, že to jejich rozlet jedině podpoří. Ročníky 2005 až 2007 máme opravdu na velice dobré úrovni.

Vy jste ještě na začátku letošního roku vedl ve Zbrojovce žáky, od léta jste u „béčka“. Jak vás ta práce baví?

Baví mě připravovat hráče na áčkový, profesionální fotbal. Z kádru, s nímž jsme v létě začali, už je pět lidí v A-týmu. Může to být ohodnocení práce našeho realizačního týmu, trochu nám dávají zapravdu i naše výsledky ve třetí lize. Chceme hrát těžké věci, jiným způsobem, než je ve třetí lize běžné.

Ještě zpátky k A-týmu. Vy jste v Brně v 90. letech zažíval divácké návštěvy přes dvacet, třicet, jednou i čtyřicet tisíc. Co říkáte na to, že naposled přišlo na Zbrojovku jen 1312 fanoušků?

Je to obrovský propad, ale není se čemu divit. Lidé se vždy budou ztotožňovat s nějakým úspěchem a teď budou rádi za každou maličkost. Snad se to bude zvyšovat. Jak jsem říkal, jsem přesvědčený, že v dohledné době budeme hrát o postup. A hlavně těch 1300 lidí, kteří přijdou, to jsou ti věrní fanoušci. Nechcete je zklamat, protože přijdou za každých okolností a budou vám držet palce. Takových je potřeba si vážit.

Mohlo by vás zajímat – extrémní závod horských kol na Ještědu: