Když jednoho dne roku 2014 brzy ráno vyšel ze svého bydliště v centru Liverpoolu s plánem opustit Velkou Británii, myslel, že nedojde daleko.
Tehdy 20letý Shaqueme Rock, dnes ve světě MMA známý jako Shem Rock, měl totiž na krku obvinění z násilného vloupání s ublížením na zdraví. Čekal, že nejpozději na hranici s Francií neprojde pasovou kontrolou a nasadí mu pouta.
Cesta vlakem ale proběhla hladce. Útěk vyšel.
Rock se k němu uchýlil z obavy, že skončí za mřížemi. Myslel, že – soudem později prokázanou – nevinu mu nikdo neuvěří. Kriminálník už to ostatně byl – prodával drogy, účastnil se pouličních rvaček.
„Mám toho na seznamu hodně, ale nikdy jsem nebyl zloděj,“ vykládá Rock v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Útěk ho nakonec zavedl až do Thajska, odkud se po několika měsících přesunul do Malajsie, kde víceméně náhodou objevil brazilské jiu-jitsu. To mu změnilo život.
Do té doby se bojovým sportům nevěnoval, nejblíž měl k fotbalu. „Aktivně jsem ho hrál, má to tak každý, kdo vyrůstá v Liverpoolu. Dokonce jsme se dostal na hodně slušnou úroveň, ale jakmile jsem objevil bojová umění, přestal jsem fotbal hrát i sledovat, úplně jsem na něj zanevřel,“ líčí Rock.
Asi dva roky po svém úprku začal v Asii vyhrávat amatérské zápasy, pak i profesionální. Aby solidně rozjetou kariéru ještě více nakopnul, přesunul se do Irska, odkud to je jen kousek do Velké Británie. A k její policii.
Chybu udělal, když nastoupil k zápasům v Severním Irsku, na území Spojeného království. Napoprvé mu risk vyšel, napodruhé ne. Skončil v poutech. Po sedmi letech od útěku.
Před soudem strávil šest měsíců ve vazbě, kde si v rámci možností udržoval formu. V případě tvrdého rozsudku ale mohl dát zápasnické kariéře sbohem.
„Nebál jsem se toho. Mohl jsem jako součást dohody přiznat vinu a dostat menší trest, nebo jít k soudu a odsedět si sedm až jedenáct roků, pokud by mě shledali vinným. Bral jsem to tak, že každá z těchto možností by mě připravila o kariéru. Dávalo tedy smysl jít před soud a bojovat, zvlášť když jsem ten zločin nespáchal,“ vykládá Rock.
Od soudu skutečně odkráčel jako nevinný.
Díky tomu teď může zápasit v česko-slovenské organizaci Oktagon MMA. V lehké váze je zatím celkovou jedenáctkou, v cestě mu stojí osmička Pokorný, v civilu policista.
„Není žádné tajemství, že tohohle chlápka s radostí praštím do obličeje. Kdo by nechtěl praštit policajta? Po něm můžou přijít na řadu dopraváci a bachaři,“ líčí Rock, jenž na Pokorného kvůli jeho povolání útočí dlouhodobě. Strážce zákona nemá v lásce – nebo se tak alespoň prezentuje.
Do boje proti 37letému veteránovi Pokornému, jenž před několika lety kvůli ošklivému zranění kolene a následné infekci málem přišel o nohu, jde jako favorit. V devíti profesionálních kláních prohrál jedinkrát, jinak sedmkrát zvítězil a jednou remizoval.
Zatímco naposledy na pražské Štvanici, kde porazil Jana Malacha, čelil nepřátelskému publiku, teď ho čeká takřka domácí prostředí.
Oktagon v sobotu poprvé vypukne v Británii, konkrétně v Manchesteru, který leží jen asi hodinu jízdy autem od Rockova rodného Liverpoolu. V nevýhodě bude Pokorný.
„Nikdo z Manchesteru a ani žádný Liverpoolan nebo Ir nebude fandit policajtovi, na to klidně vsadím život. Tohle stoprocentně bude nejnepřátelštější prostředí, ve kterém kdy bojoval. Dokonce i čeští fanoušci mi denně píšou, že doufají, že toho policajta zabiju,“ tvrdí 30letý Rock, vycházející hvězda Oktagonu.
Kdyby se před deseti roky nedal na útěk, zřejmě by teď měl jiné starosti než takzvaný trash talk.
„Kdybych nikdy neopustil Liverpool, pořád bych byl kariérním zločincem, z čehož by koukalo vězení, smrt, případně zbohatnutí, ale to bych si musel neustále hlídat záda. Co dělám teď, mě dělá mnohem šťastnějším,“ dodává Rock s tím, že jednou by rád jako trenér MMA vedl děti z problematických poměrů, aby se nedaly na dráhu kariérních kriminálníků. Dráhu, ze které on sám vyklouzl vlastně náhodou.