Berbr je spolu s dalšími lidmi obžalován z korupce při ovlivňování několika utkání druhé a třetí ligy v letech 2019 a 2020.
Fousek byl roku 2017 poradcem tehdejšího předsedy FAČR Miroslava Pelty, po neúspěšné kandidatuře na šéfa asociace pracoval v letech 2018 až 2020 v zahraničí a v českém fotbale tedy v době, které se Berbrova obžaloba týká, nepůsobil.
Berbrův obhájce Michal Sýkora z toho důvodu vystoupil proti jeho výslechu a označil ho za nezákonný, neboť podle něj nemá se žalovanými skutky nic společného. Soudce Vladimír Žák ale jeho námitku neuznal. Soud podle něj nemůže komentovat, z jakých důvodů provádí důkazy, vyslýchá svědky a jak výpovědi vyhodnocuje. „Rozhodně mohu říci, že speciálně svědek Fousek rozhodně nebyl předvolán, aby potvrzoval záležitost týkající se obžaloby,“ reagoval soudce. Fousek na začátku výslechu uvedl, že věci, kterých se obžaloba týká, zná jen z médií a zprostředkovaně.
Soud se ho ptal zejména na fungování FAČR v době jeho působení v roce 2017 a jak se změnila nyní, zajímal se také o Fouskův vztah k Berbrovi. Fousek se ve fotbalu pohybuje od roku 1993. S Berbrem se různě setkávali a do roku 2017 byly jejich vzájemné vztahy korektní, řekl Fousek.
Když ale v roce 2017 kandidoval na uvolněnou pozici šéfa FAČR, došlo mezi nimi ke střetu, protože Berbr výrazně lobboval za protikandidáta a pozdějšího šéfa asociace Martina Malíka. „Šlo i o pojetí fotbalového svazu – méně nebo více demokratické nebo autokratické. Byly i některé další prvky, na které jsme měli různé pohledy. Roman Berbr byl vždy známý tím, že tíhl k dominantnímu způsobu řízení, věci příliš nediskutovat v orgánech, ale přicházet s konkrétními řešeními, které byly méně nebo více invazivní,“ řekl Fousek.
Soud se zabýval tím, jaké věci Berbr přímo rozhodoval, hovořilo se například o tom, že podle médií to byl on, kdo v roce 2018 odvolal reprezentačního trenéra Karla Jarolíma. Fousek řekl, že tyto informace má z médií, odvolání ale je kompetencí výkonného výboru. Upozornil, že stanovy určují, které věci jsou v rozhodovací kompetenci výkonného výboru nebo valné hromady asociace. Jsou ale i některá operativní rozhodnutí, která se dělají mimo tyto orgány.
„Mám informace, že někteří členové výkonného výboru poukazovali na některé kompetenční lapsusy, ale konkrétní případ nemám. Nějaká nevole existovala, protože každá akce vyvolává reakci. Když k něčemu přistupujete dominantně, tak se to někomu nelíbí,“ řekl Fousek. U soudu popisoval princip i čerstvých událostí – tento týden vedení asociace rozhodovalo o osudu současného reprezentačního trenéra Jaroslava Šilhavého.
Fousek odpovídal i na otázky soudu ohledně stížností, které v roce 2017 chodily na rozhodčí. Podle něj byly stížnosti oficiální a neoficiální z různých důvodů, na žádnou konkrétní si nevzpomněl, ani na konkrétní zasahování do činnosti komise rozhodčích. S komisí ale podle něj panovala tehdy spíš spokojenost. Na dotaz soudce, jestli měl s komisí Berbr něco společného, odpověděl, že neformálně. Jako pro bývalého rozhodčího to pro něj byla dominantní problematika, kterou znal.
V té souvislosti Fousek poznamenal, že dnešní komise je jiná. „Je zcela autonomní, nikdo z nás z výkonného výboru do jejích záležitostí nezasahuje. V minulosti, podle toho, co vím, v některých případech to mohlo být jinak,“ řekl.
„Působilo na mě, že padaly dotazy, které mě měly pošpinit. Mě to úplně zničilo, nevím, co mám říct. Celý život (Fousek) se neumí vyjádřit na rovinu, neumí říct ano nebo ne. Nepochopil jsem, proč tady byl. Řekl jednu relevantní věc, a to že kauzu zná jenom z novin,“ reagoval Berbr.