Kdyby bacil míčem o zem, zakopl ho za stadion někam na houpačky, nakopl tyčku, sice nesportovní chování, avšak beru. Ale hodit ho po soupeři, to ho shazuje ve vlastních očích. To je přestupek, který se neomlouvá.

Musí si uvědomit, že je pro mladé vzor, jeden z posledních rytířů v lize, který něco zažil. Když řeknu Plzeň, tak je pro mne nyní jejím představitelem Limberský. Reprezentant, který získal několik titulů, hrál v Itálii, tohle nesmí v žádném případě udělat. Přes takovou hranici nikdy nelze přejít!

Pamatuju, že spoluhráč při vystřídání, kterému nerozuměl, kopl u lavičky do lahve na pití. Vybil si vztek. Ale projevit svou zlobu, frustraci proti soupeři, to je až zbabělé a ubohé. Neskutečná neúcta k protivníkovi.

Je to ale důsledek nejen zápasu na Slovácku, ale celé fáze, v níž se Plzeň nyní nachází. Zaráží mě a nechápu, že jeden zápas je velice dobrý, až skvělý, ale v dalším to padne na dno. Nesnižuju výkon Slovácka, moc se mi líbí, jak hraje. Spartu potrápilo, vedlo, Sparta rychle vyrovnala, v závěru vstřelila šťastný gól. Teď to schytala Plzeň.

Ale pořád považuju Viktorku za velice kvalitní tým, který může konkurovat Slavii. A teď takový propadák, přičemž nebyl ojedinělý. Někteří hráči by se měli nad sebou zamyslet.

Radu už nikdo nepředělá

Karvinský trenér Jozef Jarábek nechal doma oporu týmu Michala Papadopulose, protože manželka rodila. Já zažil spoluhráče, jejichž ženy také rodily, ale šli na zápas. Neznám přesné okolnosti, ale pro mě je to velké gesto trenéra, že se takto rozhodne, obrovská lidskost. Snížil kvalitu týmu proti soupeři, který je výkonnostně na jejich úrovni.

Připouštím, že kluci v šatně to přijali jako velkou vstřícnost ke spoluhráči a mohli se i víc semknout, jak se říká, bojovat i za něj. Malinká motivace může nastat. Ale na druhé straně ztráta kvality tu byla, bezpochyby. Všechno nakonec dopadlo pro Karvinou ideálně.

Trestat jabloneckého trenéra Petra Radu vypovězením na tribunu je zbytečné. Stejně si utkání řídí podle svého, je slyšet všude. Je jedno, jestli sedí na lavici nebo až na tribuně. Spíš bych očekával větší cit od rozhodčích, když ho trestají. Jestli by nepomohlo spíš domluvit, buď v klidu, nemá to cenu. Velcí rozhodčí si umějí sjednat respekt i bez těchto postihů. Ne čekat, až ho načapají, když vybuchne. On jiný nebude.

Já vím, že asi mu nikdo nepočítal žluté karty, stop pro trenéry po čtyřech je nové pravidlo. Petr Rada je nasbíral už za podzim, já jako obránce stál pro ně až mnohem později, až někdy v konci jara. Jenom připomínám, že je dostal za nesportovní chování, ne za řešení složité situace na hřišti, ať si to s ním vedení klubu vyřeší podle sazebníku.

Očekával jsem, že Bohemka ve vršovickém derby Slavii potrápí. Sahala i po bodu, kdyby vyřešila některé akce lépe, mohlo to i nastat. Její projev byl sympatický, nehráli zanďoura, byl to hezký a dramatický zápas do poslední minuty. I její zásluhou.

Na druhé straně opět se projevil velký fenomén Sima. Vstřelil krásný gól, na druhý chytře nahrál, když vysunul Provoda. Ukazuje se, že i africký fotbalista porozumí české uličce. Nechci snižovat výkony ostatních, ale on na sebe váže soupeře, a už to není jenom jeden, ale nejméně dva, někdy i tři, tím uvolňuje prostor pro spoluhráče. V tom je jeho přínos.

Olomouc už popáté za sebou ztratila dobře rozehraný zápas. Už to mají hráči v hlavách. Dají gól, ale nejsou schopní dát druhý, pojišťovací. To si uvědomují, ale nejsou schopní hrát tak chytře, aby náskok udrželi. V pěti zápasech za sebou to není náhoda. Kdyby nezvládli jeden, dva, ale pět je hodně. I trenér Radek Látal má na tom podíl, že tohle nedokáže vyřešit. Kdyby jen ve třech zápasech náskok udrželi, mají o šest bodů víc, a kde by Olomouc v tabulce byla.