Stanovil vám nový zaměstnavatel nějaké výkonnostní cíle?
Jen ty nejvyšší, tedy snaha o postup na světový šampionát. Není stanoveno, že musím, ale je potřeba se o to poprat. Cílem je konsolidovat mužstvo, aby obstálo ve třetí fázi kvalifikace ve skupině, kde jsme největší outsideři (Írán, Jižní Korea, Spojené arabské emiráty, Irák, Sýrie).
Proč jste si vybral právě Libanon? Čím vás zaujal?
Viděl jsem nějaké zápasy, navíc jsem trénoval nejlepšího libanonského hráče Hasana Matúka, když jsem vedl v Emirátech klub SC Fujairah (2014 až 2016). Je to jeden z nejtechničtějších fotbalistů, které jsem kdy poznal, neuvěřitelně vybavený. Navíc ve třiatřiceti letech nejlepší střelec ligy. Málokdy jsem potkal hráče, který má v rychlosti takovou techniku a umí jeden na jednoho.
Po odchodu slovinského internacionála Srečko Katance se o vás zajímal i Irák. Nebylo by to lukrativnější angažmá?
Asi ano, podmínky jsou v Iráku daleko lepší. Nějaká jednání proběhla, ale už jsem byl předběžně dohodnutý s Libanonem, tak jsem nechtěl nic měnit. Já rok a půl jenom jednal, nic se nedotáhlo. Nějaké možnosti se objevovaly, něco jsem odmítl, někde jsme se nedohodli. Co bylo, házím za hlavu a budu se soustředit jen na svou práci.
Váš oblíbený asistent Luděk Klusáček však zůstává trenérem prvoligových Bohemians Praha. Berete si s sebou nějakého krajana?
Ani Jarda Veselý, který převzal při dalších štacích místo asistenta po Luďkovi, se mnou nejede. Ale do smlouvy připravuju klausuli, že si jednoho člověka, Čecha, do realizačního týmu vezmu. Jak to druhá strana schválí, přiletí za mnou. Sám v Libanonu nebudu.
Zprávy z Libanonu jsou však trošku znepokojující, v zemi prý není bezpečno, rychlým tempem roste inflace, na pultech není zboží. Vnímáte je?
Nemyslím si, že by tam bylo nebezpečno, naopak. Pořád je to země, která je turisticky velmi zajímavá. Ale určité ekonomické problémy tam jsou, to nelze přehlížet. Jak velké a co je pravda, co se tady píše, nevím a neumím posoudit, Teď jsem tam nebyl. Podle mých informací to tak hrozné není. Uvidím, až tam budu. Pak o tom můžu mluvit.
A nevadí vám děsivé arabské vedro, na které jste si v minulosti dosti stěžoval?
Libanon má ale jiné klima než Emiráty. Je to středomořské, příjemné, něco jako Kypr. Naopak se těším.
Máte už připravený baráček, byt, nebo ze začátku budete pobývat na hotelu či v uprchlickém táboře?
Je pro mě připravený hotel, ale pak si můžu vybrat, jestli na něm zůstanu, nebo se přestěhuji do bytu či baráčku.
V arabských zemích se už pohybujete dlouho. Nenapadlo vás učit se arabsky?
Já to vždycky považoval jen za dočasná angažmá, když si to tak ovšem zpětně proberu, mohl jsem se do arabštiny pustit. Libanon má pro mě výhodu, že se v něm napůl mluví anglicky a napůl francouzsky, tedy jazyky, které zvládám. Pro mě ideální.
Z českého fotbalu jste odcházel jako předseda asociace hodně rozladěný z poměrů, které v něm panovaly. Ale klika náčelníka Romana Berbra, proti níž jste bojoval, už padla. Nechcete se vrátit? A převzít milovanou Spartu?
Uvažoval jsem o návratu. Ale ještě bych nějaký rok zkusil, když ta možnost je, sbírat zkušenosti v zahraničí. Je to pro mě obrovská výzva, budeme hrát o mistrovství světa. Takové zápasy mě rajcují. To je jeden z hlavních důvodů, proč už nejsem zpátky, i když rodina, vnoučata a všechno okolo mě samozřejmě také přitahuje domů.