Zaripov nikdy nehrál NHL, avšak trendy, které zámořská liga udává, jsou znát i Evropě. Kontinentální liga není výjimkou, což 39letý veterán postupem času zblízka poznal.

„Na rovinu říkám, že hokej už není, co býval. Změnil se k horšímu,“ svěřil se deníku Sport-Express. „Ano, je rychlejší a přímočařejší, protože to přináší výsledky, ale celkově méně zajímavý. Můžeme teď vyhrát zápas tak, že vzadu udržíme nulu a vstřelíme jeden náhodný gól.“

„Nechápu, jak na takový hokej může chodit 13 tisíc diváků,“ dodal Zaripov.

Třináctitisícovou průměrnou návštěvnost pokořily v historii Kontinentální ligy jen dva kluby: běloruský Minsk a ruský Petrohrad, který je v posledních letech jasně nejpopulárnějším týmem soutěže. 

Celkově KHL osm let po sobě překonala průměr šest tisíc lidí na zápas, s čímž měla dřív problémy. Dlouhodobě tedy její popularita pozvolně roste, i když letos si kvůli koronavirové pandemii zřejmě pohorší.

Zaripov v Kontinentální lize působí už od jejího začátku v roce 2008, hrál také původní Superligu. Během dlouhé kariéry třikrát vyhrál mistrovství světa a slavil šest domácích titulů. Nyní čtvrtým rokem nastupuje v Kazani, kde coby kapitán stále patří k ofenzivním lídrům.

Změnám v hokeji se dokázal přizpůsobit. „Ale už v tom není ta radost ze hry,“ přiznal. „Jasně, jsou kluci, kteří se přizpůsobili rychle. Třeba Šipačovovi a Jaškinovi z Dynama to klape dobře, ale pro mě a hodně dalších kluků je to těžší. Holt se změnila poptávka. Nikdo už nestojí o kreativitu, prim hraje účelnost.“

Zužování evropského hřiště

Vliv NHL na Kontinentální ligu je patrný například v rozměrech kluziště. Dříve standardní třicetimetrová šířka rychle mizí. Například Petrohrad, výspa současného ruského hokeje, zúžil led na 26 metrů, typických pro zámořský hokej. 

Od příštího ročníku už na „letišti“, jak se přezdívá nejširším evropským kluzištím, nebude hrát nikdo. Kluby si budou moct vybrat mezi zmíněnými 26 metry a 28, střední cestou, kterou už dlouho praktikuje Finsko.

KHL se změnou přišla na popud samotných týmů, jimž různé rozměry ledu vadily. A protože většina klubů už na užší kluziště přešla, staromilci ostrouhali.

Pro některé hokejisty je rozdíl v šířce zásadní. Například Jaromír Jágr se ze zámoří nerad hnal na světové šampionáty, neboť hokej na evropském „letišti“ považoval za úplně jiný sport.

Led osekává také česká extraliga. Většina mužstev už přijala „finskou“ šířku a tradiční třicítku už nevyznává nikdo. Nejblíž je s 29,5 metry Olomouc. 

Cestou zužování jde celý evropský hokej. IIHF prosazuje, aby světové šampionáty i olympijské turnaje probíhaly na zámořských rozměrech kluziště. Chtěla tak uspořádat už loňský, nakonec neuskutečněný šampionát ve Švýcarsku. Od změny si slibuje zvýšený zájem ze strany NHL a celkově vyšší atraktivitu.

Přibude rychlost a srážky, ale zmenší se prostor pro kombinaci. Technické finesy zvládnou ve vyšším tempu jen ti nejšikovnější.

Mistrovství v novém hávu už Zaripov nezažije, neboť v reprezentaci přenechal místo nové generaci, ale může se dívat v televizi. Pokud ho to bude bavit.