O další úspěchy jej připravila druhá světová válka, po ukončení závodní kariéry dlouhá léta pracoval v zahraničním obchodě. Jedna z největších postav tuzemské kanoistiky by se 25. ledna dožila sta let.
Při své premiéře pod pěti kruhy v Londýně 1948 tehdy sedmadvacetiletý Holeček nadělil druhému Kanaďanovi Bennettovi přes 11 sekund. O čtyři roky později v Helsinkách Čech potvrdil pověst favorita, stříbrného Maďara Partiho zdolal o více než sedm vteřin. Necelý rok před hrami si přitom při lyžování zlomil nohu a nebylo jasné, jestli se k závodění vůbec vrátí.
„Já potřeboval olympiádu v roce 1942, kdy jsem byl nejlepší. Třeba v Helsinkách mi bylo 31, v tom věku jsem už myslel na důchod,“ poznamenal Holeček, který za zlato dostal nejdříve Jawu 250 a podruhé fotografický zvětšovák.
„Oba dary jsem považoval za skvělé odměny. Ještěže se o nich nedozvěděl tehdejší předseda mezinárodní kanoistické federace, Angličan a amatér se vším všudy. Určitě by mě diskvalifikoval,“ vzpomínal vystudovaný inženýr.
Pádloval z Prahy až na Sázavu
Rodák z Říčan od mládí cvičil v Sokole, později plaval, lyžoval i vesloval. Ke kanoistice se dostal poté, co koncem 30. let jako nově příchozí nečekaně zvítězil v závodě Deset jarních kilometrů a jako cenu si odnesl závodní loď. Po třech letech tréninku už na kilometrové trati slavil první titul mistra republiky, později jich přidal ještě třináct.
„Na vodu jsem chodil každý den. Přes týden jsem nestačil najezdit moc kilometrů, ale v sobotu a v neděli jsem si dával pořádné dávky. Většinou jsme jezdili z Prahy až na Sázavu. Vltava byla tenkrát pro kanoistiku ideální a celá ta moje generace jí může děkovat za medaile,“ řekl Holeček.
Přemožitele nenašel ani na mistrovství světa 1950 v Kodani, na desítce dojel druhý. Krátce po olympijském triumfu v Helsinkách ukončil absolvent Vysoké školy ekonomické závodní kariéru a poté přes tři desetiletí pracoval v zahraničním obchodě jako prodejce textilních strojů. Kromě toho předával svoje sportovní zkušenosti plejádě závodníků doma i v cizině. Na jeho olympijské triumfy navázal až Martin Doktor v Atlantě 1996.
„Na lodi neexistuje nic, co by se nedalo předem vypočítat. Ale zároveň neexistuje možnost, jak vypočítat to nejlepší. Navíc vždycky je třeba ten škopek nějakým úsilím pohánět kupředu. Samo to prostě nejede,“ prohlásil kdysi Holeček, který na přelomu milénia obsadil osmé místo v anketě o domácího olympionika století. Zemřel v únoru 2005 ve věku 84 let.