Z hráčů, kteří Pastrňákovi na draftu konkurovali, je po necelých sedmi letech produktivnější akorát Leon Draisaitl.

Jenže zatímco fenomenální Němec byl v létě 2014 celkovou trojkou, od níž všichni čekají velké výkony, Pastrňák skončil „až“ na 25. místě. Málokdo o jeho talentu pochyboval, ale z několika důvodů byl rizikovou investicí. Bostonu se nicméně vyplatila.

Oproti tomu některé kluby, které českého křídelníka přehlédly, zplakaly nad výdělkem. Asi nejhůř vybíralo Colorado. Z 23. příčky si vytáhlo Connera Bleackleyho, který stále „farmaří“ a zřejmě navždy zůstane před branami NHL. Celková pětka Michael Dal Colle hraje za Islanders na hraně sestavy.

Pastrňák je spolu s hvězdným Braydenem Pointem, jehož Tampa objevila až ve třetím kole, největší výhrou z tehdejší loterie.

„Když získáte na 25. místě takhle dobrého kluka, je to klika,“ řekl serveru The Athletic Keith Gretzky, který se o výběr Pastrňáka přičinil.

Pastrňák do Vancouveru?

Momentálně dělá asistenta generálnímu manažerovi Edmontonu, ale v roce 2014 byl jednou z hlavních postav bostonského skautingu. Při tehdejším draftu trnul. Bál se, že po českém šikulovi sáhne na 24. pozici Vancouver s novým generálním manažerem Jimem Benningem, který do té doby osm let působil v managementu Bostonu. Dobře věděl, které hráče Bruins preferují a proč.

Nakonec ale sáhl po útočníkovi Jaredu McCannovi. Vyloženě nepřestřelil. Kanadský forvard sice už dvakrát měnil působiště, ale v Pittsburghu se uchytil jako pravidelně bodující obranář.

Přesně takoví hokejisté jsou na konci prvního kola často k mání.

Pokud chce někdo ulovit superhvězdu, musí zariskovat. Vzít na první pohled talentovaného borce, kterého ale obklopují pochybnosti. Přesně to udělal Boston v případě Pastrňáka, jemuž oproti největším hvězdám draftu něco chybělo.

„Vyrazil vám dech šikovností jako Nylander? Ne tak docela. Byl urostlý jako jako Perlini? Ne. Bruslil jako Ehlers? Také ne. Byl to silák jako Ritchie? Rozhodně ne,“ soudí televizní analytik Sam Cosentino. „Pak se musíte ptát, čím je tedy vlastně zajímavý. Je to jeden z těch talentovaných kluků, u kterých doufáte, že se zlepší? A stačí tahle víra k tomu, abyste na něj vyčerpali volbu v prvním kole?“

Pořád padal

Pastrňák zaujal kluby šikovnýma rukama, soutěživostí a chytrostí, ale zároveň je mohl odradit svojí osobitou přirozeností. Dodnes je známý tím, že si z ničeho nedělá těžkou hlavu.

„Některým taková osobnost může připadat až moc výrazná. Můžou si ji vykládat jako namyšlenost nebo přílišné sebevědomí,“ přemýšlí Dan Marr, šéf oddělení NHL, které hodnotí talenty pro draft.

Možná ještě „problematičtější“ byla Pastrňákova sezona před dražbou nadějí. Ve druhé nejvyšší švédské lize sice nastřádal slušných 24 bodů (8+16) v 36 zápasech, ale utrpěl otřes mozku a zranění zad.

Na šampionátu osmnáctek poté posbíral pět asistencí, ale neskóroval. K senzačnímu stříbru nepřispěl tak jako osmigólový Jakub Vrána nebo skvěle chytající Vítek Vaněček.

Navíc Pastrňák vážil jen 76 kilo. Když se po draftu představil Bostonu na turnaji nováčků v Nashvillu, bylo to znát.

„Jeho šikovnost nešla přehlédnout, ale zároveň mě trochu znepokojoval,“ přiznal Keith Gretzky. „Tehdy prostě neměl sílu, chyběla mu kila. Pořád padal. Když jste na něj dýchli, tak spadl.“

Nyní už Pastrňák váží téměř 90 kilo a na ledě ho nic nelimituje. Z rizikové investice se stala superhvězda. Velkou roli sehrál útočníkův přístup.

„Dneska si mladí kluci často myslí, že jsou nejlepší. Všichni jim to říkají. Všude byli, všechno znají,“ vypráví Pastrňákův parťák Brad Marchand. „Když přišel Pasta, věděl, že se toho ještě musí hodně naučit. A podle toho se choval. Když jste viděli jeho přístup, bylo vám jasné, že z něj bude dobrý hráč. Nepřestával na sobě pracovat. Mnohým klukům stačí, že se dostanou do NHL, což může být začátek rychlého konce. Pasta takový není. A teď je nejlepším střelcem v lize.“