Svatá trojice tenisu, tři mušketýři, tři králové. Novak Djokovič, Rafael Nadal a Roger Federer už měli různé přezdívky, od přelomu milénia není nikdo, kdo by udával trend světovému tenisu jako tyhle tři legendy. A to i přesto, že poslední jmenovaný kvůli zranění víc než rok nehrál.
Kdybyste se zeptali stovky tenisových fanynek, s kým z těch tří by chtěly jít na večeři, jméno Novak by nejspíš vyslovilo jen málo z nich. V konkurenci se švýcarským tenisovým elegánem a opáleným španělským svalovcem to nemá snadné.
V Djokovičových žilách koluje divoká balkánská krev, na kurtu ze vzteku láme rakety, dohaduje se s rozhodčími i s novináři na tiskovkách. V Austrálii to minulý týden krásně ilustrovaly dvě scénky.
Když Nadal prohrál pětisetovou čtvrtfinálovou bitvu, zpovídal se pak na tiskové konferenci dlouho nejprve v angličtině a poté i ve španělštině. Uprostřed odpovědí se ale najednou sebral a zmizel v útrobách stadionu.
V tu chvíli nikdo nechápal, co se děje. „Co se stalo? Rafa přece z tiskovek jen tak neutíká,“ kolovalo na Twitteru v příspěvcích tenisových redaktorů, kteří sledovali konferenci online.
Po chvíli se tenista s úsměvem vrátil a všechny pobavil vysvětlením, že dostával křeč do nohy a nechtěl, aby video s jeho bolestivou grimasou ve tváři oběhlo internet. Což se mu už v minulosti stalo.
A teď srovnejte tuhle vtipnou momentku s Djokovičovými výroky po vyhraném třetím kole, kdy světová jednička reagovala na kritiku a narážky některých expertů, že jeho zranění břicha byla pouze psychologická hra. Srb si postěžoval, že jemu jeho chyby nikdo neodpustí, zatímco jiným velkým hráčům ano, a že média se k němu nechovají fér.
Pravdou je, že čerstvý osmnáctinásobný grandslamový šampion svému obrazu příliš nepomáhá. Ať už je to jeho loňský trapas se sérií turnajů Adria Tour, kde hráči nedodržovali hygienická opatření a nakazili se koronavirem. Nebo jeho truc podnik založit si vlastní hráčskou radu, kvůli které se pohádal i s Nadalem a Federerem.
Není divu, že pak bylo hitem sociálních sítí video, na kterém Španěl na chodbě během Australian Open obchází Djokoviče širokým obloukem a ani ho nepozdraví.
Srb byl letos v Austrálii obzvlášť pod enormním tlakem. Těžko teď rentgenovat jeho svědomí a spekulovat, co je pravdy na jeho natrženém břišním svalu, se kterým údajně od 3. kola bojoval tak, že i s bolestí dokázal ovládnout grandslam.
Jeho konec přitom čekali experti každým zápasem, jiní mu zase předhazovali, že zranění je pouhé divadlo. Strach šel i z jeho finálového soupeř Daniila Medveděva, který neprohrál 20 zápasů v řadě. Měla to být dramatická podívaná a litý boj dvou podobných herních stylů.
A výsledek? Djokovičova naprostá dominance. Rus šel do souboje s velezkušeným protivníkem naivně, konkurovat mu dokázal snad jen chvíli v prvním setu, ale jinak nezvládl favorita nijak vyvést z komfortní zóny, hrál předvídatelně a padl po hodině a 54 minutách.
Se Srbem nemusíte sympatizovat, můžete ho za všechny jeho prohřešky dokonce nenávidět, ale pravdou je, že pro devátou trofej z Melbourne Parku si dokráčel s grácií hodnou historického rekordmana.
Djokovič je totiž od pondělí nejdéle vládnoucím králem světového tenisu s 311 týdny na trůnu. O jeden překonal Federera. A vzhledem k tomu, jakou formu Srb prokázal, je téměř jisté, že to není jeho poslední připsaný rekord.
Jen dva vyhrané grandslamy už mu chybí na vyrovnání dua „Fedal“ v historickém pořadí. V počtu odehraných finále podniků velké čtyřky už je druhý společně se Španělem.
Zatímco Federer s Nadalem častěji a častěji stávkují kvůli dlouhodobějším zraněním, Djokovič v Kristových letech řádí.