Fanoušci i přímí aktéři dodnes vzpomínají na to, jak hráče vyprovodil na podzim 2001 v Praze bouřlivý potlesk přes prohru 2:3 s Realem, za který nastoupily hvězdy jako Zinedine Zidane, Luis Figo, Raúl, Roberto Carlos či Iker Casillas.

Ještě lepší tečku měly souboje v tehdejším Poháru UEFA v roce 1983. Sparta tehdy skončila v lize třetí a měla za sebou dlouhých 16 let bez mistrovského titulu.

Los jí určil hned do prvního kola evropského giganta, což byl sice atraktivní soupeř, ale zároveň to mělo znamenat téměř nulovou naději na postup.

Pražské vítězství 3:2 bylo velkým úspěchem, ovšem pro odvetu v Madridu to nemělo nic důležitého znamenat. Před ní převládaly v Česku pesimistické prognózy, vyřazení Realu si přes výsledek úvodního souboje dokázal málokdo představit.

Hrálo se v září, což je ve Španělsku měsíc slavných býčích zápasů, a jak psal slavný spisovatel Ernst Hemingway, je to tragédie o smrti býka. Tak nějak si tento souboj představovali i madridští fanoušci, Spartu samozřejmě viděli v roli obětovaného zvířete.

Při tréninku den před utkáním sledoval letenské mužstvo – chvílemi dokonce na židli skoro až ve hřišti – i bývalý legendární útočník a následně trenér Realu Alfredo di Stéfano.

„Když jsme odcházeli do šatny, tak jsem v jeho očích četl určitou lítost, že musíme být vyřazeni už v prvním kole,“ vzpomínal později trenér Sparty Václav Ježek.

„V tu chvíli ve mně vzplál oheň vzdoru. Ne, nesmíme vypadnout, musíme překvapit celou Evropu,“ svěřil se proslulý stratég.

Když sparťané dvě hodiny před začátkem zápasu dorazili na stadion Santiaga Bernabeua, v hledišti už čekalo kolem 50 tisíc diváků. U hostů začala stoupat nervozita a s ní i obavy, co všechno je čeká.

Real začal podle očekávání zostra a po dvaceti minutách šel do vedení. Ovšem i sparťané o sobě dali vědět, ale do poločasu se skóre už nezměnilo.

„Vybojovat remízu není nic nemožného, a jestli do toho vy vpředu víc nepůjdete, tak osmnáctiletý zajíc Tomáš Skuhravý vám to ukáže,“ varoval Ježek o přestávce zvýšeným hlasem svěřence.

Jeho představy se však hned po přestávce začaly bortit. Sudí totiž vyloučil Miloše Beznosku.

„Ve 49. minutě jsem šel do skluzu, Lozano mi přepadl přes levou nohu, roztrhl mi koleno – a já byl po předchozí žluté kartě vyloučen,“ líčil „hříšník“.

„Divil jsem se nejen já, ale i diváci a druhý den také noviny. Těch zbývajících 41 minut bych nikomu nepřál prožívat tak, jak jsem je vytrpěl já,“ dodal Beznoska.

Na chvilku povolily nervy i trenérovi Ježkovi. „Vyletěl jsem a vlámsky začal křičet na belgického postranního rozhodčího,“ přiznal se Ježek, jenž v předchozím angažmá vedl Feyenoord Rotterdam.

„Nebylo to ani vtipné, ani slušné. Naštěstí sudí jen mávl rukou,“ vrátil se ke svému emotivnímu výstupu.

A pak Ježek, přesně jak slíbil, poslal na hřiště Skuhravého. Mladíčka, který ještě na jaře téhož roku oblékal dorostenecký dres.

Šťastná chvíle přišla v 74. minutě. Jan Berger načechral míč před španělskou branku, z chumlu hráčů nejvýš vyskočil právě benjamínek a černovlasá hlava pozdějšího slovutného kanonýra poslala míč do sítě – 1:1.

V tom okamžiku začali hráči Realu zmatkovat. „To, co předváděli, nebyl fotbal, ale chaos. Všichni se hnali dopředu jak hladoví vlci a tím se nám otevřela cesta k dalším šancím. Ty jsme sice už neproměnili, ale i tak jsme vyřadili Real,“ vyprávěl Ježek už s úsměvem.

„Po Skuhravého vyrovnávacím gólu jsem byl o našem postupu téměř přesvědčen. Nezapomenutelné pro mě zůstane rozloučení s madridským obecenstvem a bouřlivý potlesk pro naše mužstvo,“ těšilo trenéra.

Nečekaný triumf vybojovala sestava Olejár, Bielik, Straka, Chovanec, Beznoska, Calta, Berger, Hašek, Lavička (60. Skuhravý), Griga (80. Drahokoupil), Procházka.

Ohlas na vyřazení favorita byl obrovský. V superlativech psal o Spartě všechen denní tisk. „Slavný soupeř prakticky nevěděl, koho má hlídat, neboť na hrotu útoku se střídavě objevovali všichni čtyři zadáci. Celá jedenáctka udělala před 90 tisíci diváky maturitu,“ nešetřil pochvalou Československý sport.

„Sparta, v jejíchž bojovných řadách jakoby tlouklo srdce železného týmu z dvacátých let, postoupila přes legendárního soupeře do 2. kola,“ uvedla Večerní Praha.

Naopak španělské deníky referovaly o velkém zklamání. Některé titulky hovoří za všechny komentáře: Mladý osmnáctiletý koník vyřadil „bílé pusinky“, Real na ulici, Bílé ztroskotání, Sebevražda Madridu, Vitalita Sparty zasela nesoulad do anarchie Realu.

Zbývá jen dodat, že Sparta pak postoupila přes Widzew Lodž a Watford do čtvrtfinále, kde ji po výsledcích 1:0 a 0:2 po prodloužení vyřadil gólem ve 119. minutě Hajduk Split.