Bojovníci se výhradně skládají z ultras, kteří byli kdysi proslulí bitvami na ochozech ruských, ale i evropských stadionů. Jejich maskotem je lvíče, které „našli“ při bojích v Mariupolu. Jednotku vede Stanislav „Španěl“ Orlov, jenž se k separatistům přidal už v roce 2014.

Jednotka chuligánů nese název Espaňola a zahrnuje rekruty z řad příznivců klubů CSKA, Zenit, Spartak, Torpedo anebo Lokomotiv Moskva. Nyní patří mezi ty, kteří bojují proti Ukrajincům, stejně jako nechvalně známí chuligáni z Orel Butchers.

„Spory mezi fanoušky různých klubů jsou zakázány,“ řekl Orlov místním médiím. „Tohle všechno musí zůstat někde venku, daleko, stejně jako alkohol.“

Chuligáni podle něj zatím ve válce ztratili jednoho bojovníka. Byl jím Maxim Šmanin, čtyřiačtyřicetiletý fanoušek CSKA Moskva. „Motivace zůstat a válčit jen zesílila. Bojová část oddílu jsou lidé, kteří mají vojenské zkušenosti nebo sloužili v armádě. Po krátkém výcvikovém kurzu bojují přímo v zóně speciální operace,“ použil výraz, kterým kremelská propaganda označuje ruskou agresivní invazi proti sousednímu státu.  

„Neexistují žádné vtipy… je to tvrdá, ne-li násilná subkultura s vysokou disciplínou a druhem bojového výcviku. Mým cílem je stáhnout všechny chuligány do jedné struktury,“ dodal Orlov s tím, že se mu hlásí „stovky lidí“, kteří se chtějí připojit k jeho skupině.

Podle jiných zpráv byli fotbaloví chuligáni samostatně mobilizováni i do 106. strážní divize výsadkových sil pro nasazení v průzkumné a sabotážní četě.

Shovívavost politiků k násilníkům z řad chuligánů byla v Rusku patrná až do pořádání mistrovství světa v roce 2018. Ještě o dva roky dříve, před zápasem Anglie − Rusko na mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2016, připomínaly ulice Marseille bitevní pole. Ruští hooligans, kteří byli velmi dobře vyzbrojení a organizovaní, v bitkách jednoznačně poráželi anglické rowdies a někteří moskevští politici v televizi „své“ chuligány dokonce oslavovali.

Ani Putin tehdy jejich řádění jednoznačně neodsoudil a jen prohlásil, že nechápe, jak mohlo „dvě stě našich fanoušků zbít několik tisíc Angličanů“.

Po této události se ale přístup režimu k řádění fanoušků přece jen změnil: ani ne tak kvůli jejich násilnému chování, ale vzhledem k mistrovství světa, které Rusko o dva roky později pořádalo.