Kingová ničila precizní hrou v 60. a 70. letech soupeřky, v letech 1966-1974 byla střídavě šestkrát světovou jedničkou, ale také bojovala za stejná práva (i odměny) pro ženy.
V roce 1973 založila dodnes fungující Ženskou tenisovou asociaci (WTA) a v září 2020 byl ní pojmenován dosavadní Fed Cup (Pohár Billie Jean Kingové), první celosvětová soutěž ženských družstev nazvaná po ženě.
Americká tenistka Billie Jean Kingová se ve svých 37 letech v roce 1981, když byla už 16 let vdaná, přiznala – jako vůbec jeden z prvních vrcholových sportovců světa – k lesbické orientaci.
Celkem vyhrála 39 grandslamových turnajů, z čehož 25 v otevřené éře. Kingová, která měla velký vliv na rozvoj ženského tenisu, oslaví 22. listopadu osmdesátiny.
O inspiraci Kingovou mnohokrát mluvila například Martina Navrátilová, pro Australanku Margaret Courtovou, která vyhrála nejvíce grandslamových titulů z žen v historii, byla Kingová „největší soupeřkou ze všech“.
Obdivně o Kingové mluvila třeba i vítězka osmnácti singlových Grand Slamů Chris Evertová: „Je jednou z nejmoudřejších bytostí, které jsem kdy potkala, má vize a nápady, o kterých si mohou ostatní jen nechat zdát. Kingová je mou učitelkou, radila mi nejen o tenisu, ale i o mých láskách, vztazích s rodiči či výchově dětí. A to sama žádné nemá,“ řekla Evertová.
V roce 2019 se Kingová stala první globální ambasadorkou Fed Cupu, mezinárodní soutěže ženských tenisových týmů, která vznikla již v roce 1963. Jako hráčka a kapitánka amerického týmu přitom vyhrála celkově rekordních 11 trofejí ve Fed Cupu.
V září 2020 byl ní Fed Cup pojmenován (Pohár Billie Jean Kingové). Letos se navíc stala členkou správní rady nové profesionální soutěž žen v ledním hokeji, Professional Women’s Hockey League (PWHL), která startuje příští rok.
Osobní život této legendy byl středem zájmu médií hlavně v roce 1981, kdy vyšla najevo její sexuální orientace. Kingová sice vyhrála soud s bývalou osobní asistentkou a zároveň tehdejší milenkou Marilyn Barnettovou (stýkala se s ní od 1971), aféra ji ale stála mnoho sil i peněz.
Ani manželský svazek, který uzavřela s Lawrencem Kingem v září 1965, tomuto odhalení lesbické orientace neodolal: rozvod se konal v roce 1987.
V roce 2007 ke svému sexuálnímu životu řekla: „Padesát procent homosexuálů ví již ve 13 letech, jak na tom jsou. Já patřila do té druhé padesátky. Nikdy bych si Lawrence nevzdala, kdybych to tušila. To bych mu nikdy neudělala. Když jsme se v mých jednadvaceti letech brali, byla jsem do něj bláznivě zamilovaná.“
Celkem Kingová vybojovala 39 grandslamových titulů (12 ve dvouhře, 16 ve čtyřhře a 11 v mixu), z toho nejvíce (20) ve Wimbledonu. Větším počtem grandslamových vítězství než ona se mohou pyšnit jen Courtová (64) a Navrátilová (59).
Na wimbledonské trávě triumfovala tato rodačka z kalifornského Long Beach poprvé jako sedmnáctiletá v roce 1961 společně s krajankou Karen Hantzeovou ve čtyřhře. Tehdy ji znali tenisoví diváci ještě pod dívčím jménem Moffitová. Celkem si během profesionální kariéry v letech 1968-1983 vydělala téměř dva miliony dolarů.
Přestože odehrála mnoho nezapomenutelných finálových zápasů včetně vůbec nejdelšího wimbledonského z roku 1970, kdy podlehla Courtové 12:14 a 9:11, upoutala nejvíce pozornosti zápasem, který není uveden v žádných oficiálních záznamech.
V „souboji pohlaví“ porazila v září 1973 bývalého wimbledonského vítěze Bobbyho Riggse před zraky rekordního počtu 30 492 diváků 6:4, 6:3, 6:3 a rázem se stala vzorem feministek na celém světě. Riggsovi bylo ale tehdy 55 let a Kingová hrála ve své životní formě.
Kingovou upoutal v dětství nejprve softbal. V tomto sportu sice vynikala nad ostatními stejně jako její bratr Randy, bývalý nadhazovač v baseballové MLB, brzy však rodiče pochopili, že pro ni bude lepší zvolit sport, v němž je více „ženskosti“.
A jejich správné rozhodnutí přineslo velmi rychle své ovoce. Na grandslamových turnajích debutovala již v roce 1959 v 15 letech, o rok později se již radovala z prvního vítězství ve dvouhře na turnaji ve Filadelfii.
Nejen výkony na kurtu, ale také bojovným prosazováním názorů na veřejnosti pomohla Kingová ke změně v pohledu na ženský tenis a ženy ve sportu vůbec. Jako vůbec první sportovkyně vydělala více než 100.000 dolarů za rok (1971), přesto v dobách její největší slávy na přelomu 60. a 70. let nedostávaly ženy zdaleka tolik peněz na odměnách co muži.
Členka tenisové Síně slávy spolu s dalšími hráčkami proto nejprve bojkotovala některé turnaje kvůli nedostatečným finančním odměnám a později založila vlastní okruh Virginia Slims Tour. Její snaha vyvrcholila ustavením Ženské tenisové asociace (WTA) v roce 1973.
Po skončení aktivní kariéry se svého sportu nevzdala a vedle působení ve WTA trénovala mnoho světových hvězd a například dovedla USA ke čtyřem titulům ve Fed Cupu v roli kapitánky (jako hráčka se podílela na sedmi vítězstvích USA). Kingová napsala také několik autobiografických knih, působila jako komentátorka tenisových přenosů a dokonce hrála v několika televizních seriálech.