Přesnou příčinu úmrtí někdejšího reprezentanta policie neuvedla. Před smrtí měl Čechmánek problémy s rukou, kvůli nimž šel na obstřiky. Olympijský vítěz z Nagana 1998 naposledy působil jako šéftrenér mládeže v Uherském Hradišti.

Zdravotní pitva byla nařízena poté, co koronerka nemohla určit příčinu Čechmánkova úmrtí. „Závěry z provedené pitvy ukazují na to, co už kriminalisté předběžně konstatovali na místě. Byla vyloučena sebevražda a na úmrtí dvaapadesátiletého muže se s jistotou nepodílela žádná další osoba,“ řekla Kozumplíková.

Předseda uherskohradišťského hokejového klubu Miroslav Stavjaňa s Čechmánkem ještě v sobotu probíral hokejové záležitosti. „Nejel s klukama na zápas, protože mu bylo špatně,“ řekl ČTK Stavjaňa s tím, že v neděli už Čechmánek nereagoval na zprávy. V Uherském Hradišti působil Čechmánek jako šéftrenér mládeže, vedl oba týmy starších žáků a jedno družstvo mladších žáků.

Příznivci vsetínského hokejového klubu, ve kterém Čechmánek strávil podstatnou část své úspěšné kariéry, připomenou dnes odpoledne před zahájením prvoligového utkání se Sokolovem jeho památku pochodem k zimnímu stadionu Na Lapači. U něj už před několika dny vzniklo pietní místo, kde lidé zapalují svíčky, mohou tam i zanechat vzkaz pro rodinné příslušníky.

Rozloučení s Čechmánkem bude též součástí dnešního zápasu, který začne v 17:30. Předcházet mu bude minuta ticha, ve 23. minutě pak bude utkání symbolicky přerušeno. Právě v dresu vsetínského týmu Čechmánek s číslem 23 na zádech zářil a pomohl klubu před odchodem do NHL k pěti extraligovým titulům. Fanoušci také připravují pietní choreo.

Rozbruslení před zápasem by měli vsetínští hokejisté absolvovat symbolicky v dresech s jednotným číslem 23. Stejný scénář plánuje klub zopakovat při pátečním derby ve Zlíně.

Do duelu se Sokolovem nastoupí Vsetínští se smuteční černou páskou na rukávech. Nově také na jejich zápasových dresech přibude nášivka s číslovkou 23, kterou na Čechmánkovu památku ponesou po celou sezonu.

Čechmánek prožil velmi úspěšnou hráčskou kariéru. Na mezinárodní scéně získal několik medailí, o svých kvalitách přesvědčil i v NHL. Na „turnaji století“ v Naganu v roce 1998 dělal při tažení za olympijským zlatem náhradníka Dominiku Haškovi.

Z mistrovství světa měl tituly z let 1996, 1999, 2000 a také dvě bronzové medaile. Bývalý brankář Zlína, Jihlavy, Vsetína, Philadelphie, Los Angeles, Karlových Varů, Hamburku, Linköpingu a Třince ukončil kariéru v roce 2009, později se věnoval trénování.