Stejně jako vrstevník Jaromír Jágr hraje s Kladnem druhou nejvyšší hokejovou soutěž, také osmačtyřicetiletý Kasai musel přesedlat do nižší ligy. To však není nic, co by ho od pokračování v kariéře odradilo, ale zároveň nic, s čím by byl smířený. Kvapně se chce vrátit mezi elitu.

Do Světového poháru, kde debutoval v prosinci roku 1988 a od té doby byl jeho železnou součástí. Proto listopadová zpráva natolik otřásla skokanským světem. Byť se o úpadku Kasaiovy výkonnosti vědělo.

Už v minulé sezoně ve Světovém poháru nezískal ani bod, v prosinci vypadl z áčka Japonců a vrátil se jen při domácí zastávce v Sapporu. Výrazněji se neprosadil ani v druholigovém Kontinentálním poháru.

Do toho rostoucí koronavirová pandemie, navíc má Kasai dvě malé děti. Už tehdy se zdálo, že kariéru ukončí před červnovými 48. narozeninami. Ne, místo toho s úsměvem vyprávěl, jak proti nákaze bojuje za pomocí česneku ve výborných pokrmech své ženy.

„Přece tě neporazí korona,“ říkala manželka Reina muži, který se za více než třicet let ve skokanské špičce musel přizpůsobit všem změnám a novým trendům a který ještě v 41 letech na olympiádě v Soči šokoval stříbrnou medailí ze závodu na středním můstku.

„Příští sezonu bych měl začít v Kontinentálním poháru,“ předpokládal už na konci uplynulého ročníku. „Dále bych chtěl na mistrovství světa a na olympiádu v Pekingu,“ dodal sebevědomě rodák z ostrova Hokkaidó.

Listopadové zjištění, že s ním trenéři zatím nepočítají do Světového poháru, už tedy Kasaie pochopitelně nezviklalo. Co ho před padesátkou motivuje, aby stále podstupoval náročný program? A k tomu daleko od rodiny, neboť drtivá většina závodů se koná v Evropě.

Japonská skokanská legenda při saunování:

„Skoky prostě miluju a v tom případě na věku nezáleží. Žene mě to, že se stále snažím být co nejlepší,“ vysvětloval týden před Vánoci. „I v Evropě je tolik lidí, kteří mi fandí a podporují mě. To je obrovský motor,“ doplnil.

Dokonce připustil, že by nemusel se skoky skončit ani po olympiádě 2022. Přitom v létě toho roku oslaví půlstoletí. „I kdybych v Číně zvítězil, nemyslím si, že skončím,“ řekl muž zapsaný v Guinessově knize rekordů za počet startů ve Světovém poháru (aktuálně 569).

„Když mě chytnou záda, připadám si trochu starý, ale jinak ne. A nemění se to ani s přibývajícími léty,“ pokračoval Japonec. Děti se pro něj staly do značné míry psychickou terapií vhodnou pro sport.

Rodina není ničím, co by ho od skoků odtahovalo. Naopak je jedním z důvodů Kasaiovy sportovní dlouhověkosti. „Dříve jsem trpěl přílišným stresem a nervozitou, když se nedařilo. Nevěděl jsem, jestli budu dále skákat. Teď přijdu domů a vím, že se všechno zahojí,“ prozradil.

První krok k návratu mezi elitu by skokan přezdívaný Kamikaze rád udělal na závodech Kontinentálního poháru v Engelbergu. Skákat se bude v neděli 27. a v pondělí 28. prosince.

Kasai na svém blogu informoval, že do Švýcarska dorazil v pořádku a je pořádně natěšený. Znovu se pustí do boje proti o dvě generace mladším závodníkům. Světový pohár je (zatím) bez něj, skokanský svět nikoliv.