Osmadvacetiletý Ondra, který v kvalifikaci obsadil páté místo, se měl na úvod vyřazovací části rychlosti, jež je jeho nejslabší disciplínou, utkat s Francouzem Bassou Mawemem. Rychlostní specialista a držitel nejrychlejšího olympijského času si ale v závěru kvalifikace natrhl biceps a do finále nenastoupil.

Ondra tak zahájil soutěž sám, časem 7,44 si vylepšil osobní rekord o dvě setiny. V semifinále srazil dalších 41 setin, ale Ginés byl téměř o půl sekundy rychlejší. Proti vítězi kvalifikace Mickaëlu Mawemovi Ondra poprvé v kariéře stlačil čas pod sedm vteřin na 6,86, ale favorizovaný Francouz byl ještě o 39 setin rychlejší. Z Čecha přesto vyzařovala po čtvrtém místě velká spokojenost.

V boulderingu, v němž se Ondra v roce 2014 stal mistrem světa a má i dvě stříbra, první boulder „topoval“ až na druhý pokus, na druhém si jako jediný ze sedmičky finalistů nepřipsal ani zónu. Na třetím všichni včetně Čecha zapsali jen zónu. Na dva topy dosáhl pouze Coleman.

Ondra obsadil v boulderingu šesté místo a stejná pozice mu patřila před závěrečnou disciplínou – lezením na obtížnost – i v průběžném pořadí. Český sportovec předvedl v posledním odvětví parádní výkon, do startu posledního soupeře v něm vedl, jenže Rakušan Jakob Schubert ho pak překonal, a tím odsunul z medailových pozic.

O pořadí rozhodoval součin umístění ze všech tří částí kombinace. A protože nakonec násobil Ondra předchozí dvě pozice dvojkou, a nikoliv „vítěznou“ jedničkou, propadl se celkově na šesté místo…

Ze zlata se nakonec radoval Španěl Alberto Ginés, stříbro bral Nathaniel Coleman z USA a bronz Schubert.