Čerstvý status nového grandslamového šampiona Thiem v nové sezoně nenaplňuje. Na kontě má pouze pět výher a hned čtyři porážky, letošním maximem je pro něj čtvrtfinále v Dauhá a osmifinále na Australian Open, kde se rozloučil potupným kanárem od Grigora Dimitrova.

Navíc bojuje se zraněními i rozhozenou mentální stránkou.

Rakušan hrál soutěžní zápas naposledy v půlce března, kdy ho v úvodním duelu v Dubaji porazil jihoafrický outsider Lloyd Harris. Od té doby světová čtyřka laboruje s bolavým chodidlem a kolenem. 

„Není to vážné, můžu trénovat, ale musím být opatrný. Chci být zase stoprocentně fit a hrát svůj nejlepší tenis. Velkým cílem je French Open,“ uklidňuje rodák z Vídeňského Nového Města fanoušky.

Ty ale mnohem více zneklidňují zvěsti o narušené Thiemově psychice. Sám rakouský šampion se koneckonců určitou mírou vyhoření netají a v jednom z posledních rozhovorů nechal do své poraněné duše nahlédnout.

„Po vítězství na US Open jsem byl v euforii. Výsledky byly i nadále v pořádku, byl jsem ve finále Turnaje mistrů. Ale během přípravy na novou sezonu jako bych spadl do díry,“ prohlásil sedmadvacetiletý tenista.

„Honil jsem se za velkým cílem patnáct let, nekoukal jsem napravo nalevo. Nakonec jsem jej dosáhl, i když za podivných okolností,“ zmínil Thiem specifikum loňského US Open, které mu příznivci největších konkurentů často předhazují. V New Yorku v září nemusel porazit ani jednoho člena takzvané „velké trojky“.

Roger Federer byl zraněný, Rafael Nadal se nezúčastnil kvůli obavám z koronaviru a Novaka Djokoviče vyřadila v osmifinále šokující diskvalifikace.

„Tyhle okolnosti ale pro mě nejsou důležité. Já kvůli takovému úspěchu totiž obětoval všechno ostatní,“ zdůraznil Thiem, čímž se dostal k odvrácené straně svého sukcesu.

„Odložil jsem spoustu důležitých věcí úplně stranou, ať už to byl osobní život, nebo rozšiřování obzorů. Člověk musí v životě dělat něco pro svou hlavu, pro svůj mozek. Pro mě ale existoval jen tenis,“ rozpovídal se již čtyřnásobný grandslamový finalista.

Thiem naznačil, že si do budoucna musí priority porovnat malinko jinak. „Trochu to musím změnit. Cítím určitou prázdnotu. Ale zvládnu to, není to žádné opravdové drama,“ uzavřel optimisticky.

Na Thiemovu zpověď zareagoval bývalý král světového tenisu Mats Wilander. Ten upozornil, že deprese u špičkových tenistů nejsou ničím výjimečným. První indicií podle něj bývá úbytek touhy vítězit.

„Když jste na kurtu a už necítíte vnitřní potřebu vyhrát. To je znamení. Když už vám nezáleží na výsledku. Pro sportovce to může být jako smrt,“ podotkl současný expert televizní stanice Eurosport.

Jestli se s „díry“, o které sám mluvil, dokáže Thiem vyhrabat, ukáže až květen, kdy rakouský tenista chystá návrat na kurty. Přihlášen je na velký antukový turnaj v Madridu, jednu z nejdůležitějších příprav na Roland Garros, kde v letech 2018 a 2019 prohrál ve finále s místním neochvějným vládcem Rafaelem Nadalem.