Před čtvrteční volbou nového předsedy OFS ale reálně hrozí, že nedlouho po Romanu Berbrovi padne i jeho největší kritik. Proti Trněnému se spojily některé kluby hrající kraj v kategorii mužů (přičemž v okrese mají pouze přípravky, což je opravňuje zde volit) a na poslední chvíli mu postavily protikandidáta: Pavla Hodinu, funkcionáře FK Lažiště.
Kdo je Jiří Trněný? Jednašedesátiletý funkcionář proslul především svým neústupným protestem proti nadvládě někdejšího místopředsedy FAČR Romana Berbra a jeho systému. Kvůli tomu také čelil nejrůznějším výhrůžkám a své působení ve fotbale rovněž spojuje s podezřelým incidentem, který se odehrál před deseti lety.
„Jel jsem z valné hromady domů do Prachatic. Zčistajasna mě začalo předjíždět jiné auto, a když se dostalo na moji úroveň, řidič do mě začal najíždět, jako by se mě snažil vytlačit ze silnice. Nemyslím, že by šlo o náhodu, protože reagoval podle toho, jak jsem se pohyboval já, aniž by měl snahu vzájemnému střetu zabránit. Až když jsem strhl řízení do vedlejšího pruhu, tak ujel,“ vzpomíná Trněný.
Za volantem přitom není žádným začátečníkem, v civilním životě se dlouho živil jako profesionální řidič. „Někdo se mě snažil zastrašit,“ má jasno.
O pár dní později mu navíc na mobilním telefonu pípla vulgární textová zpráva. „Autor mi sděloval, že jsem kretén a na dně Orlíku je prý místa dost. Volal jsem zpět a telefon už byl odpojený, evidentně šlo o SIM kartu na jednou použití,“ dodává Trněný.
Dočkal se, ale…
Předseda prachatického fotbalového svazu se nakonec pádu Romana Berbra dočkal, ve čtvrtek ale zjistí, jak dlouho svého úhlavního nepřítele „přežije“. V Prachaticích se konají volby do OFS a Trněnému vyrostla konkurence iniciovaná kluby, které si stěžují na špatnou komunikaci se stávajícím šéfem okresu.
„Chtěli bychom ve vedení někoho šikovnějšího, kdo bude lépe komunikovat s kluby, kdo se bude věnovat mládeži, kdo se bude chodit dívat na zápasy, koho bude zajímat, jestli máme nějaké problémy,“ tvrdí Petr Kouba, šéf klubu Tatran Prachatice, který je hlavním iniciátorem „vzpoury“.
Vzájemné vztahy však nabořil spíš fakt, že Trněný na zápasy paradoxně chodil. Tedy i na ty, které se hrát měly, ale nehrály. Před třemi lety se v okrese neodkopaly tři zápasy mladších přípravek, ale fiktivní výsledky se přesto objevily v oficiálním zápise. Zástupci klubů se hájí tím, že jim předseda OFS zápasy nedovolil kvůli mizernému počasí přeložit. Naopak Trněný považoval jednání za podvod, zápasy kontumoval a oddílům uložil pokutu.
Ať je pravda na jakékoliv straně, kauza způsobila v komunikaci mezi některými kluby a okresním svazem znatelnou trhlinu. A ta se promítla mimo jiné do toho, že se Trněnému ve čtvrtek postaví protikandidát.
„Nemám nic proti tomu, že půjde do voleb i někdo jiný, ostatně je to princip demokracie. Ale mám obavu, že v případě zvolení mého protikandidáta se do našeho okresu vrátí praktiky, které celý český fotbal dlouhá léta poškozovaly a proti kterým jsem se snažil bojovat,“ říká Trněný.
Protikandidát Pavel Hodina však jeho slova odmítá. „Za mě by měl pan Berbr už dávno sedět. Jsem zásadně proti korupčnímu jednání, jako hráč jsem se s ním několikrát setkal a raději jsem se nechal vystřídat, protože jsem neměl zapotřebí, abych byl na hřišti, když nás rozhodčí řezal nebo nám naopak pomáhal,“ tvrdí.
Ve hře je i podpora Jílka
Romana Berbra sice skutečně čeká soud, nicméně ve fotbalových strukturách stále zůstává celá řada jeho bývalých spolupracovníků.
A zatímco Trněný se otevřeně hlásí k iniciativám, které prosazují zásadní očistu fotbalového prostředí, prachatická opozice nevylučuje podporu dosavadního předsedy krajského fotbalového svazu Jana Jílka, jenž patřil do Berbrova tábora. Zástupci okresních a krajských fotbalových svazů se mimo jiné stávají delegáty, kteří budou mít v létě právo volit nového šéfa FAČR.
„Kandidaturu jsme podali za pět minut dvanáct. Času je málo, ale chceme ho věnovat okresním volbám. Nyní nedokážu říct, koho bychom podpořili v případě vítězství,“ vysvětluje Hodina.
Kampaň dokonce dospěla do stadia, kdy po Prachaticku kolují informace, že Trněný byl spolupracovníkem státní bezpečnosti. Jeho jméno ovšem ve svazcích StB chybí, jednašedesátiletý funkcionář za minulého režimu nebyl ani řadovým členem KSČ. „Od takových pomluv se distancujeme, politiku do fotbalu vůbec netaháme,“ tvrdí Kouba.