Z jeho slov bylo dobře patrné, jak ho sedmá prohra v řadě štve. A jak dobře si uvědomuje, že v tomto duchu nelze pokračovat.
„My si něco říkáme v kabině, co a jak chceme, ale pak si tam vždy zkusí někdo něco individuálně navíc. Myslím si, že už je čas si říkat v šatně pravdu tak, jak je. Nemůže se prostě vždycky někdo zbláznit a jen tak si něco zkusit. Na to já s prominutím seru, abychom si něco zkoušeli. Já jsem stará škola a prostě jsem takový, že když si něco řekneme, tak by to měli dělat všichni. A je mi úplně jedno, kdo jak se jmenuje. To se teď bohužel neděje a myslím, že je čas na to, abychom si ukazovali prstem v šatně a podívali se pravdě do očí,“ prohlásil Smoleňák.
Přestože se Rytíři za stavu 1:4 nevzdali a chyběl jim nakonec po povedené třetí třetině jediný gól k vyrovnání, ostřílený bojovník nechtěl rozebírat, zda alespoň druhá polovina utkání byla podle představ domácích.
„Byla nebyla… I kdyby to bylo skvělý, tak půlka je prostě málo v téhle lize. A říkám zcela upřímně, že mě už serou ty kecy o tom, jak hrajeme dobře, že to zase nevyšlo, že jsme měli pěknej závěr a podobně. Upřímně řečeno – to mě prostě už nebaví,“ uvedl Smoleňák.
Současná mizérie začíná už tak trochu připomínat krizi, do níž Kladenští zabředli v průběhu minulého ročníku, který nakonec končili potřetí za sebou v baráži o extraligu.
„Něco takového jako nějakou minulou sezonu si vůbec nepřipouštím. Máme teď nějaké zraněné kluky, bohužel ten kádr je hodně úzký a já si myslím, že je určitě potřeba ho doplnit a okysličit tak, abychom byli konkurenceschopní a měli plný stav do dalších zápasů,“ řekl Smoleňák.
Porážka po nepovedeném výkonu ho mrzela o to víc, kolik klubových legend jí při oslavě velkého jubilea přihlíželo.
„Budu mluvit za sebe – já jsem Kladeňák, spousta kluků tady nevyrostla, takže to tak třeba neberou, ale pro mě je čest hrát před těmito pány, před legendami. Mě sem přitáhl pan Pospíšil někdy ve čtvrté páté třídě z Hvězdy Praha. To on mě sem dotáhl, takže to je pro mě citovka. Nevím, zda si to ještě pamatuje, ale moje vazba na tyhle hráče je opravdu velká,“ zdůraznil Smoleňák.
„Jak jsem říkal v kabině před zápasem – aby si všichni uvědomili, že sem přišli opravdu ti největší z největších. My bychom měli být jejich následovníci. Hokejově se jim samozřejmě nevyrovnáme, ale touhou, týmovostí a chtíčem bychom mohli. Na to jsem apeloval. Ale za mě to tam z velké části nebylo,“ dodal Smoleňák.
Stejně tak ho vše štvalo i s ohledem na fanoušky a jejich působivé choreo.
„To bylo nádherné. Určitě to stálo spoustu práce, spoustu peněz i dalšího. A my se za to pak odvděčíme takhle… Je mi zcela upřímně úplně hanba za to, jak jsme to odehráli, když pro nás fanoušci tohle předvedli,“ konstatoval Smoleňák,.
Kladno šlo přitom do boje s dobitými baterkami po reprezentační pauze. Proč přišel tak špatný výkon, jeho lídr nechápal.
„Vysvětlení? Nemám. Každý musí začít u sebe. Neříkám, že já hraju fantasticky, ale jsem soudný na to, abych si řekl, co se snažím dělat pro tým. Jestli se snažím plnit to, co si řekneme. A to už by si měl říct každý. Nekoukat doleva, doprava. Protože zítra fňukat, proč to nevyšlo, že jsme hráli dobře, to už mě absolutně nebaví,“ zopakoval Smoleňák.
Paradoxem je, že Rytíři vyhráli naposledy v polovině října na ledě Vítkovic (6:5 v prodl.), tedy v utkání, jež bylo dosud posledním pro legendárního hrajícího majitele klubu Jaromíra Jágra. Ze zápasu v Ostravě tehdy odstoupil kvůli nemoci a od té doby nehrál.
„Jestli je v tom souvislost? Určitě to má nějaký dopad. Jsou věci, které si kabina před ním nedovolí. Neříkám, že si každý takhle dělá, co chce, ale jsou tam určité pasáže a věci, o kterých jsem naprosto přesvědčený, že kdyby tam byl Džegr, tak by si je někteří z nás hráčů absolutně nedovolili,“ prohlásil Smoleňák.