Zemplín tak ve skupině o záchranu ztrácí na Košice už jen dva body. Pokud rivala předskočí, vyhne se baráži. „Když jsem nastupoval, nikdo mi žádný cíl nedával. Všem nám je jasný: záchrana. Nic víc, nic míň. Na tom všichni pracujeme,“ prohlásil pětašedesátiletý kouč v rozhovoru pro internetový deník SME.sk.
Podobnou záchranářskou misi absolvoval loni. Na konci března přišel do Trenčína, který se v tu dobu potácel na předposlední pozici. V osmi ligových zápasech měl Straka bilanci čtyř výher, dvou remíz a dvou porážek a tým dovedl k záchraně.
Přesto po dvou měsících klub oznámil, že s ním neprodlouží spolupráci.
„Když jsem přicházel do Trenčína, byl jsem v některých případech úplně vyděšený, jakým způsobem funguje kabina. Bylo to rozhárané, nikdo nechtěl komunikovat, nikdo nechtěl společně pracovat. A to jsou faktory, proč se týmu nedaří,“ vysvětloval bývalý legendární obránce Sparty a československé reprezentace.
Během krátkého času se mu ale podařilo získat si kabinu na svoji stranu. „Když jsme skončil, kluci prožívali obrovské zklamání, že jsem dál nepokračoval, i když jsme se zachránili,“ popisoval.
Dát kabinu do kupy si dal za cíl i v Michalovcích. A pokud se podaří cestu za záchranou skutečně dotáhnout, fotbalisté Zemplínu zažijí Strakův pověstný rituál.
„Jestli se to stane, bude tatarák. Namíchám jim tak bombastický, jaký v životě ještě nejedli,“ směje se Straka.
Loni Trenčín, letos Michalovce. Dvě jarní, záchranářské mise na Slovensku. Přesto je mezi nimi jeden značný rozdíl. Zatímco z města ležícího na řece Váhu je to na české hranice dvanáct kilometrů, Michalovce leží na samotném východě Slovenska, stovky kilometrů od Strakovy vlasti.
„Každé město má svoje specifika. Když jsem sem přišel, nerozumněl jsem ani slovo. Když lidi začnou „hutorit“ (v místním nářečí hovořit), nerozumím nic. Nedávno jsme jeli autobusem, na něco se mě ptali a já vůbec nevěděl, o čem je řeč. Museli mi to přeložit,“ dodává s úsměvem.
I na dálku ovšem Straka sleduje fotbalové dění v České republice. Jak ligovou soutěž, tak i změny u reprezentačního týmu, který nedávno převzal Ivan Hašek.
„Doufám, že nám neuteče, jako když byl předseda fotbalového svazu. Tehdy nám zdrhl,“ rýpne si Straka do svého bývalého šéfa. Právě Hašek s ním ukončil spolupráci jen pár dní poté, co se stal na konci června 2009 šéfem Strahova a Strakova bilance coby reprezentačního kouče se zastavila na čísle 1 (1:0 s Maltou).
Hašek pak na svou pozici rezignoval po dvou letech, tedy v polovině mandátu. Zamířil do Spojených arabských emirátů, čímž v Česku vyvolal pořádný poprask.
„Každopádně věřím, že Ivan to vezme do správných rukou a tým bude na Euru úspěšný. Všichni mají ambici postoupit ze skupiny co nejdál. Ivan bude pod tlakem, aby se z nepříjemné, ale hratelné skupiny dostal. To bude základ,“ dodává Straka.