Proti Trpišovského týmu musíte proměnit veškeré šance, které si vytvoříte. A domácí jich tolik neměli, to přiznal i trenér Luboš Kozel.

Slavia je totiž válec, který se brutálně koncentruje na každý zápas. Jsou to možná trenérské fráze, ale má to takhle nastavené. Dělá všechno, aby zase získala titul.

Statistikové upozorňují, že Slavia ještě nedostala v prvním poločase gól a v tom spočívá její dominance. Já bych v tom přímou souvislost a logiku nehledat.

Je pochopitelně lepší, když zápas dobře rozjedete, do poločasu si vytvoříte i vyšší náskok. Bez debat. Ovšem kvalitu prokazuje po celé zápasy, v tom je její síla.

Sparta po dvou porážkách porazila stále matný Liberec, který pro mě zůstává nadále velkým zklamáním. Trochu se pozastavuju nad tím, proč dánský kouč pražského týmu Lars Friis tak se sestavou čachruje.

Nejlepší hráče jako Haraslín, Birmančević či Olatunji, kteří dokážou rozhodovat, nechá sedět, nenasadí je hned od počátku. Možná jsou tam nějaká zraněníčka, únavy.

Ovšem i kdyby unavení byli, na šedesát minut mají, je lepší hrát od začátku než hodinu mrznout na lavičce. Haraslín je ovšem skvělý v tom, že se dokáže i jako náhradník nachystat a hned chytnout tempo zápasu.

Baník docela jednoznačně podlehl doma Plzni. Pořád se předpovídá, kdy se na odskočenou trojici dotáhne, ale – aspoň výsledkově – se to zatím nedaří. Nevzpomínám si, kdy by Ostrava někoho ze silného tria porazila.

Je nepříjemné, když mužstvo dostane gól z první rychlé akce protivníka a brzy následuje druhý. Je to ovšem jen doklad, že Viktorka byla skvěle takticky připravena.

V utkání se zaskvěl ghanský útočník hostů Prince Adu. Moc mě baví. Trenér Koubek ho chválí, jak se chce neustále zlepšovat, makat pro kolektiv, zapojovat se do kabiny. Chválí ho po lidské stránce. Jeho kredit v šatně tím roste, dělá Plzni body.

A Viktoria má v přestupovém oknu zase někoho zajímavého k nabídce, Dolfa Šádek si musí lebedit, jak se mu daří naplňovat rozpočet.

Kuba Řezníček vstoupil do Klubu ligových kanonýrů. Moc mu to přeju, je to výborný útočník a fajn kluk. Měl jsem možnost poznat obě jeho tváře. V Příbrami se moc s fotbalovou kariérou a životem nemazal, byl nezvladatelný, jak se o něm říkalo „živočich“.

Ve Zbrojovce Brno byl úplně jiný člověk. Snad tím, že už měl rodinu, si upravil hodnoty, byl nesmírně odpovědný k sobě i k mužstvu. Po sestupu chtěl zůstat, což mu slouží ke cti. Věřil, že se Brno po roce do nejvyšší soutěže vrátí a on splní podmínky ke vstupu ve zbrojováckém dresu. Nestalo se, šel do Dukly a nikdo mu to nezazlívá.

Dosáhl na vytoužený sen, je mezi legendami. Neměl to však nijak lehké. Útočníci ze slabších týmů, které nehrají o špičku, nemají od spoluhráčů takovou podporu, nemají okolo sebe potřebnou kvalitu. O to víc Řezňovi přeju, že to dokázal.

Pro Slovácko byl duel s Teplicemi doslova prokletý. To byl zápas, kdy nebylo přáno, někdo nahoře se zlobil. Trefíte třikrát tyč či břevno, v konci zápasu vám neuznají kontaktní gól, kdy ještě byla chvilka času na vyrovnání, všechno korunuje neproměněná penalta. Všechno bylo proti. Raději rychle zapomenout a jet dál. Navíc si myslím, že Krmenčík bude velká posila a nemusí jen dávat góly.

Střelcům penalt se vůbec nedařilo, konstelace hvězd jim nebyla zřejmě nakloněna. Uspěl jen mladoboleslavský Vydra, neproměnil ji nejen Havlík ze Slovácka, ale ani i hradecký Kodeš a také Júsuf z Bohemky. Ten však míč pohotově dorazil, takže ho nezdar při první střele nijak netrápí. Statisticky jeho pokutový kop bude veden jako nevyužitý, ale padl z toho gól a nikdo to neřeší.

Důležité je, aby neúspěšní střelci šli na penaltu znovu, rozmetali nějaký psychický blok, který by mohl nastat. Moc jim to doporučuju, dokud mají důvěru trenéra a ostatních. Prostě se to stane, to je celé. Júsuf znovu určitě půjde, ten má sebevědomí na rozdávání.

Karviná jasně smetla poslední Budějovice, už nevím, co k nim ještě říkat. Je to zmar. Chystáte se na utkání dva týdny, inkasujete velmi brzy. Debilní gól po tečované střele. Jako by se všechno proti vám spiklo. A do přestávky přijde druhý zásah.

S utkáním se ale pořád dá něco dělat. Trenér v kabině něco řekne, něco nastaví, změní, jenže ještě než se stačí u lavičky napít, je tam třetí gól. Po patnácti vteřinách! Strašné. Je skoro jedno, jestli šlo o nekoncentrovanost, nebo individuální chybu, zápas je pryč. To byl likvidační úder.

V jihočeském klubu musí být příšerná atmosféra. Od mládeže až po áčko. Hráči by se potřebovali chytit. Jedno vítězství, aby nabrali tři body, přišlo nějaké povzbuzení. Došli si pro prémie, potěšili fanoušky, měli obyčejnou radost. Osobně si myslím, že Budějovicím už není moc pomoci a směřují do druhé ligy.